Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

zbytky mých zásob. Teprve pak, když nám oheň ozařoval tváře, Sokrates
promluvil:
„Měl bys vědět, že to pomine.“
„Co pomine?“
„Tvá vize. Je to něco nesmírně vzácného a je možná jen za velmi
nepravděpodobných okolností, ale je to zážitek, a ty pomíjejí, ztrácejí se.
„Možná máte pravdu, Sokrate, ale co na tom záleží?“ Zasmál jsem se.
„Svou mysl jsem taky ztratil, a jak se zdá, asi ji už nenajdu.“
Příjemně překvapen zvedl obočí: „Pak je má práce s tebou zřejmě u
konce. Splatil jsem svůj dluh.“
Podivil jsem se: „Chcete tím snad říct, že jsem složil maturitu?“
„Ne, Dane. Já jsem složil maturitu.“
Vstal, vzal svůj batoh a zmizel ve tmě.
Byl čas vrátit se k benzínovému čerpadlu, kde to všechno začalo. Měl
jsem neurčitý pocit, že Sokrates tam na mě už čeká. Při východu slunce
jsem si sbalil věci a vydal se na cestu do údolí.
Cesta zpátky mi zabrala několik dnů. Svezl jsem se do Fresna a pak
pokračoval po silnici 101 do San José, odtud pak nazpět do Palo Alta.
Bylo až k nevíře, že jsem jako beznadějný ‘kdosi’ opustil svůj byt teprve
před několika týdny.
Vybalil jsem svůj batoh a odjel do Berkeley. Dorazil jsem do známých
ulic ve tři odpoledne, dlouho před hodinou, kdy Sokrates přicházel do
služby. Zaparkoval jsem vůz a procházel se po universitním městečku.
Škola právě začínala a studenti usilovně pracovali na tom, aby z nich
byli studenti. Šel jsem po Telegrafní třídě a pozoroval, jak obchodníci
hrají role dokonalých obchodníků. Všude, kam jsem přišel - v obchodech
s látkami, na trzích, v kinech i v masážních salonech - každý byl tím, o
kom si on sám myslel, že je.
Procházel jsem se kolem university a po ulicích města jako blažený
duch, jako duch Buddhův. Měl jsem sto chutí zašeptat lidem do uší:
„Probuďte se! Probuďte se! Osoba, o které si myslíte, že jste to vy, brzo
umře - tak se teď probudťe a spokojte se s tímto poznáním: Není třeba
hledat; sebevětší výkony nikam nevedou. Vůbec na nich nezáleží; proto
buďte šťastní teď hned! Jedinou skutečnosti na světě je láska, protože je
začátkem i koncem všeho. A jedinými zákony jsou paradox, humor a
~ 189 ~