Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

úsečným „později“ nebo odpovídal na něco úplně jiného, než nač jsem se
ho ptal.
Když jsem se ho zeptal, proč ho tak zajímají podrobnosti o mém
životě, řekl: „Chci porozumět tvým osobním iluzím, abych pochopil
vážnost tvé nemoci. Budeme muset pročistit tvou mysl, než se před
tebou otevřou dveře, které tě povedou na cestu bojovníka.“
„Nechte mou mysl na pokoji. Líbí se mi právě taková, jaká je.“
„Kdyby se ti opravdu líbila, nebyl bys teď tady. Už jsi ji v minulosti
mnohokrát změnil. Brzy to uděláš mnohem důkladněji.“ Po těchhle
slovech jsem se rozhodl, že si budu muset dát na toho člověka větší
pozor. Ještě jsem ho moc dobře neznal, a pořád jsem si nebyl jistý, jak
velký je to blázen.
Jeho chování se nicméně neustále měnilo, bylo neortodoxní, legrační,
dokonce bizarní. Jednou se s řevem vyřítil na malého bílého psíka, který
močil na schody stanice - a to právě uprostřed přednášky o svrchovaném
dobrodiní neotřesitelně klidné mysli.
Jindy, asi o týden později, poté, co jsme spolu strávili celou noc, jsme
zašli k Jahodovému potoku, zastavili se na mostě a pozorovali vodu,
vystupující po jarních deštích z břehů.
Díval jsem se na rychle tekoucí vodu a bezmyšlenkovitě jsem řekl:
„Jakpak je tu asi hluboko?“ Než jsem se mohl vzpamatovat, zmítal jsem
se v dravé, blátivě zahnědlé vodě. Srazil mě z mostu!
„Tak jak je tam hluboko?“
„Poměrně dost,“ prskal jsem, když jsem v mokrých šatech vylézal z
vody. To byl trest za neuváženou otázku. V duchu jsem si; slíbil, že budu
raději držet hubu.
Jak míjely dny, začal jsem si všímat čím dál víc rozdílů mezi námi
dvěma. Když jsem dostal v noci hlad, zhltl jsem nějakou sladkou tyčinku
- Sok snědl jablko nebo hrušku nebo si uvařil čaj z bylinek. Já jsem se
vrtěl na pohovce - on seděl jako Buddha v nerušeném klidu ve svém
křesle. Mé pohyby byly neohrabané a hlučné ve srovnání s tím, jak on
tiše a plynule přecházel po místnosti. A to byl prosím starý člověk.
Každý večer mne čekala celá řada drobných lekcí. Jednoho večera
jsem udělal chybu, když jsem si stěžoval, že se mi zdá, že se ke mně lidé
ve škole nechovají zrovna moc přátelsky.
~ 28 ~