You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
závodech. Jak šla k bradlům o nestejné výši, uvědomil jsem si, že slyším,
jak si něco pro sebe říká: „Tady musí být fantastická akustika,“ pomyslel
jsem si. Pak jsem ale viděl, že se její rty ani nepohnuly.
Rychle jsem obrátil dalekohled do publika a slyšel jsem hukot mnoha
hlasů, ale všichni tiše seděli. Pak mi to došlo. Nějakým způsobem jsem
četl jejich myšlenky. Znovu jsem se podíval na gymnastku. Navzdory
jazykové bariéře jsem rozuměl jejím myšlenkám: „Bud silná...
připravená.“ Viděl jsem předem její sestavu, jak si ji v duchu opakovala.
Pak jsem zaostřil do publika na muže v bílé sportovní košili, který byl
uprostřed sexuální fantasie s jednou z východoněmeckých závodnic. Jiný
muž, zřejmě trenér, si dělal starosti o dívku, která se chystala na své
vystoupení. Žena z publika, která ji také pozorovala, si myslela: „Krásná
holka... vloni měla ošklivý pád... doufejme, že dneska podá vynikající
výkon.“
Všiml jsem si, že nevnímám jednotlivá slova, ale jsem schopen vnímat
citově pojmy - někdy tiché nebo tlumené, jindy hlasité a zřetelné. Tak
jsem mohl rozumět ruštině, němčině a bůhví čemu ještě.
Ještě něčeho jsem si všiml. Když sovětská závodnice prováděla svou
sestavu, byla její mysl v klidu. Když skončila a vrátila se na lavičku,
znovu se rozjela. Totéž platilo pro východního Němce na kruzích a pro
Američana na hrazdě. A ještě něco: nejlepší z nich měli při cvičení
nejklidnější mysl.
Jednoho východního Němce vyrušil nějaký hluk, když na bradlech
kmital z jedné stojky na druhou. Cítil jsem, jak je jeho mysl tím hlukem
přitahována; když mu nevyšlo závěrečné salto do vzporu na rukou
pomyslel si: „Co to bylo za zvuk..?“
Jako telepatický voyeur jsem nahlížel do myšlenek diváků. „Mám
hlad... Musím chytit v jedenáct hodin letadlo, jinak jsou všechny
dűsseldorfské plány v háji... Mám hlad!“ Jakmile se ale některý z
cvičících dostal k rozhodujícímu momentu své sestavy, mysl diváků se
rovněž zklidnila.
Poprvé jsem si uvědomil, proč mám tolik rád gymnastiku. Poskytovala
mi blažený odpočinek od mé hlučné mysli. Když jsem dělal salta a
skoky, na ničem jiném už nezáleželo. Když mé tělo bylo v pohybu,
nacházela má mysl zklidnění v okamžicích ticha.
~ 40 ~