Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

„Ano, moc přísné. Nic, co jsem udělal, nebylo nikdy dost dobré - a
kdykoli jsem měl jen jedinou negativní myšlenku, nějak to poznal a na
celé týdny mě vyhnal.“
„Abych pravdu řekl, já ho možná už nikdy nebudu moct vidět.“
„Jak to?“
„Řekl mi, že se nesmím vrátit, dokud se nenaučím pořádně dýchat -
uvolněně a přirozeně. Pořád.i to zkouším, ale neumím to.“
„To je všechno?“ řekl a odložil smeták. Přistoupil ke mně a položil mi
jednu ruku na břicho a druhou na hrudník. „A teď, dýchej,“ řekl.
Začal jsem zhluboka dýchat, jak mě to Sokrates učil. „Nesnaž se tak
úporný_.“ Za pár minut jsem měl divný pocit v břiše a v prsou. Cítil jsem
uvnitř teplo, cítil jsem, jak se uvolňuji a otevírám. Najednou jsem se
rozplakal jako malé dítě, divoce a šťastně, a nevěděl jsem proč V té
chvíli jsem dýchal úplně bez námahy; měl jsem pocit, že za mne dýchá
někdo jiný. Bylo to tak příjemné, že jsem si pomyslel: „Kdo by chodil za
zábavou do kina?“ Byl jsem tak rozčilený, že jsem se sotva ovládal! Pak
jsem ale ucítil, že zas začínám dýchat s napětím.
„Josefe, ztratilo se to!“
„Neděle si s tím starosti, Dane. potřebuješ se jen trochu uvolnit.
Pomohl jsem ti s tím. Ted víš, jaké to je, když dýcháš přirozeně. Abys to
stabilizoval, musíš si dovolit přirozeně dýchat, a to stále víc a víc, až ti to
bude připadat normální. Řídit svůj dech znamená rozvázat všechny své
emocionální zauzliny a až to dokážeš, poznáš nové tělesné štěstí.“
Objal jsem ho a řekl jsem: „Nevím, jak jsi to udělal, Josefe, ale děkuju
ti - mockrát děkuju.“
Věnoval mi úsměv, který mě celého zahřál, šel uklidit smeták a řekl:
„Pozdravuj ode mne... Sokrata.“
Dýchání se mi hned nezlepšilo. Zápolil jsem s ním dál. Ale když jsem
jedno odpoledne zvedal závaží svou zotavující se nohou, všiml jsem si
cestou domů, že dýchám úplně přirozeně - skoro tak, jak jsem dýchal v
kavárně.
Hned v tu noc jsem vrazil do kanceláře, abych Sokratovi ohlásil svůj
úspěch a omluvil se mu za své chování. Vypadal, jako by mě byl
očekával. Když jsem se před ním zastavil, klidně řekl: „Dobrá, tak
~ 116 ~