Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

„Řekněme, že jsem manipuloval s tvou energií a otevřel několik
nových okruhů. Ten ohňostroj - to byla jen rozkoš tvého mozku v
koupeli energie. Výsledek je, že jsi zbaven své celoživotní iluze o
vědomostech. Obávám se, že od nynějška tě už obyčejné vědomosti
nebudou uspokojovat.“
„Nechápu.“
„Však pochopíš“ řekl bez úsměvu.
Byl jsem velice unavený. Pili jsme tiše čaj. Pak jsem se omluvil, natáhl
si svetr a šel domů jako ve snu.
Následující den byl plný přednášek a profesorů blekotajících slova,
která pro mne neměla žádný smysl ani význam. V historickém semináři
přednášel Watson o tom, jak Churchillovy politické instinkty ovlivnily
válku. Přestal jsem si dělat poznámky. Byl jsem příliš zaujat vnímáním
barev a materiálů v místnosti, a energií lidí kolem mne. Hlasy profesorů
byly daleko zajímavější než to, co hlásaly. Sokrate, co jste to se mnou
provedl? Takhle nikdy neudělám zkoušky.
Vycházel jsem z posluchárny fascinován uzlovitým předivem koberce,
když vtom jsem uslyšel známý hlas:
„Ahoj Danny! Celé dny jsem tě neviděla. Volala jsem ti každý večer a
nikdy jsi nebyl doma. Kde ses schovával?“
„Ahoj, Susie. Jsem hrozně rád, že tě zas vidím. Já jsem... se učil.“ Její
slova tančila vzduchem. Sotva jsem jim rozuměl, ale cítil jsem, co cítila -
byla trochu uražená a trochu žárlivá. Ale její tvář zářila jako vždycky.
„Rád bych si popovídal, Susie, ale musím do tělocvičny.“
„Chápu, chápu.“ Cítil jsem její zklamání. „Ale uvidíme se brzy, že
ano?“
„To víš, že se uvidíme.“
„Ta Watsonova přednáška ale byla skvělá, co myslíš? Hrozně ráda
poslouchám o Churchillově životě, je to ohromně zajímavé, co?“
„Ale ano... skvělá přednáška.“
„Tak zatím ahoj.“
„Ahoj.“ Když jsem se otočil, vzpomněl jsem si, co říkal Sok o mých
stereotypech ostychu a strachu. Asi měl pravdu. Opravdu jsem se necítil
mezi lidmi dobře; nikdy jsem nevěděl, co mám říct.
~ 35 ~