Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

„Co tě těšilo v dětství, se ti může zase vrátit. Ježíš z Nazaretu, jeden z
velkých bojovníků, jednou řekl, že musíme být jako děti, abychom se
dostali do království nebeského. Ted, už to snad chápeš.“
Nalil si šálek a zeptal se: „Chceš ještě trochu čaje, než odejdeš?“
„Ne, děkuju Soku. Pro dnešek mám plnou nádrž.“
„Tak dobře. Sejdeme se zítra v osm ráno u botanické zahrady. Je čas
vyjít si do přírody.“
Cestou domů jsem se už těšil. Po několika hodinách spánku jsem se
probudil osvěžený a vzrušený. Snad dnes, snad zítra objevím tajemství
radosti.
Doběhl jsem do Jahodového kaňonu a čekal jsem před botanickou
zahradou na Soka. Když přišel, procházeli jsme celými akry zeleně se
všemi myslitelnými druhy stromů, keřů, rostlin a květů.
Vešli jsme do obrovského skleníku. Byl tam teplý a vlhký vzduch,
zcela odlišný od chladného ranního vzduchu venku. Sok ukázal na
tropické listoví vysoko nad námi: „Jako dítě bys tohle všechno vnímal
zrakem, sluchem a hmatem, jako něco úplně nového, co vidíš po prvé v
životě. Ale teď, už máš pro všechno jméno a zařazení. Tohle je dobré,
tohle špatné, tohle je stůl, tamto židle, tohle je auto, dům, květina, pes,
kočka, kuře, muž, žena, západ slunce, moře, hvězda. Věci tě nudí,
protože pro tebe existují jen jako jména. Vysušené pojmy mysli
zatemňují tvůj pohled.“
Rozmáchlým pohybem ruky ukázal Sokrates na palmy, které se nad
našimi hlavami téměř dotýkaly plexisklové klenby skleníku. „Teď se na
všechno díváš přes závoj asociací, které ti zakrývají přímé, prosté
uvědomění. Všechno jsi to ‘už jednou viděl’, je to, jako kdyby ses
podvacáté díval na tentýž film. Vidíš jen vzpomínku na věci, a proto se
nudíš. Nuda pramení z neuvědomělého života, nuda je uvědomění,
chycené myslí do pasti. Než se ti vrátí smysly, budeš muset ztratit svou
mysl.“
Když jsem pak večer přišel do kanceláře, pečlivě jsem se zul a položil
boty na rohožku pod pohovku; Sokrates už postavil čajovou konvici na
vařič a byl ke mně obrácen zády. „Co kdybychom uspořádali soutěž,“
řekl. „Ty předvedeš nějaký kousek, pak já, a uvidíme, kdo bude lepší.“
~ 152 ~