Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

světlo a tma se střídaly stále rychleji, pak se dny proměnily v týdny a
týdny v měsíce.
Roční období se střídala a zbytky těla se propadaly do země a
obohacovaly ji. Zledovatělý sníh v zimě na čas vždy uchovával mé kosti,
ale jak se roční doby střídaly stále rychleji, proměnily se i kosti v prach.
Z živin mého těla vyrůstaly a opět hynuly na louce květiny a stromy.
Nakonec zmizela i louka.
Stal jsem se součástí mrchožravých ptáků, hmyzu, hlodavců a
živočichů, kteří se živili mým tělem ve velkém koloběhu života a smrti.
Stal jsem se jejich předkem, než se i oni navrátili zpět do země.
Dan Millman, který žil kdysi dávno, navždy zmizel jako třpytivý
záblesk času, ale Já jsem zůstal nezměněný po celé věky. Byl jsem teď
sám sebou, Vědomím, které vše pozorovalo a vším i bylo. Všechny mé
jednotlivé části budou navždy trvat, navždy se měnit a navždy
obnovovat.
Uvědomil jsem si, že strašlivá Smrt kmotřička, které se Dan Millman
tak bál, byla jeho velkou iluzí. A také jeho život byl iluzí, problémem,
ničím víc než jen směšnou náhodou, kdy se Vědomí zapomnělo.
Dokud Dan žil, neprošel Branou; neuvědomil si, kým doopravdy je; žil
ve smrtelnosti, úzkostech a osamělosti.
Já jsem však věděl. Kdyby jen on byl věděl, co dnes vím já!
Ležel jsem na zemi v jeskyni a usmíval se. Posadil jsem se a opřel se o
stěnu, zmatený, ale teď už beze strachu.
Po chvíli jsem zaostřil svůj pohled a uviděl jsem, že vedle mne sedí
bělovlasý muž. Pak se vše navrátilo z tisícileté dálky a já jsem na
okamžik zalitoval, že jsem opět ve své smrtelné podobě. Pak jsem si
uvědomil, že to nevadí - že už nic nemůže vadit!
To mi přišlo k smíchu - všechno bylo k smíchu, a tak jsem se
rozesmál. Podíval jsem se na Sokrata, oči nám nadšeně zářily. Věděl
jsem, že Sok ví, co vím já; naklonil jsem se k němu a obejmul ho. Pak
jsme divoce tančili po jeskyni a smáli jsme se mé smrti.
Potom jsme si sbalili věci a vydali se na cestu zpátky. Prošli jsme mezi
skalami a roklinami a skalnatými poli jsme se dostali do základního
tábora.
~ 187 ~