Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

budeme pokračovat,“ jako bych se právě vrátil z koupelny, a ne po šesti
týdnech usilovného tréninku!
„To mi nic jiného neřeknete, Soku? Ani ‘tos zvládl dobře’, ani ‘dobře
vypadáš’?“
„Na cestě, kterou sis zvolil, nejsou ani pochvaly ani výtky. Pochvaly a
výtky jsou formy manipulace, které už nepotřebuješ.“
Zoufale jsem zavrtěl hlavou a pak jsem se s námahou usmál. Ačkoli
jsem byl pevně rozhodnut, že budu uctivější, jeho lhostejnost se mě
dotkla. Ale alespoň jsem tu byl zpátky.
Když jsem zrovna nemusel uklízet záchody, učil jsem se další a další
frustrující cviky, jako například meditovat o vnitřních zvucích, dokud
jsem jich neslyšel několik najednou. Když jsem jednu noc tenhle cvik
prováděl, octl jsem se ve stavu takového míru a uvolněnosti, jaký jsem
ještě nikdy nepoznal. Nějakou dobu - nevím jak dlouho - jsem měl pocit,
že jsem opustil své tělo. Tehdy poprvé vyústilo mé vlastní úsilí a energie
v paranormální zážitek; nepotřeboval jsem, aby mi Sokrates stiskl
dlaněmi hlavu.
Vzrušeně jsem mu to pověděl. Místo aby mi blahopřál, řekl: „Nedej se
svými zážitky rozptylovat, Dane. Pronikni vidinami a zvuky a soustřeď
se na poučení, které je za nimi. Jsou tu jisté známky proměny, ale jestliže
se nedostaneš za ně, nedostaneš se nikdy nikam.
Když toužíš po zážitcích, jdi do kina; to je snadnější než jóga. Můžeš
třeba celý den meditovat, slyšet zvuky a vidět světla nebo dokonce vidět
zvuky a slyšet světla, ale zůstaneš oslem, když se svými zážitky necháš
chytit do pasti. Pusť to z hlavy! Radil jsem ti, aby ses stal vegetariánem,
ne přímo zeleninou.“
Zoufale jsem řekl: „Vždyť experimentuju, jak tomu říkáte, jen proto,
že jste mi řekl, abych to dělal.“
Sokrates se na mě překvapeně podíval: „To ti musím říkat všechno?“
Byl jsem na nejlepší cestě k záchvatu zuřivosti, ale najednou jsem
zjistil, že se směju. Smál se také a ukazoval na mě. „Právě jsi zažil
podivuhodnou alchymistickou proměnu, Dane. Proměnil jsi hněv ve
smích. To znamená, že se tvá hladina energie mnohokrát zvýšila. Bariéry
se lámou. Možná, že přece jenom děláš jisté pokroky.“ Smáli jsme se
ještě, když mi podával smeták.
~ 117 ~