Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

každém okamžiku. Pozornost nestojí peníze, jedinou investicí je trénink.
To je další výhoda bojovníka - je to lacinější! Tajemství štěstí nenajdeš,
když budeš chtít stále víc, ale jen tehdy, když získáš schopnost radovat
se z mála.“
Poslouchal jsem ta kouzelná slova, která tu spřádal, a pocítil jsem
uspokojení. Nebudu muset složitě hledat a podnikat zoufalé akce.
Sokrates mi ukázal poklad, skrytý v mém těle.
Musel si všimnout, že jsem se zasnil, protože mě najednou popadl v
podpaží, zvedl mě a vyhodil do vzduchu, až jsem se málem hlavou dotkl
stropu. Když jsem padal dolů, zpomalil můj pád a postavil mě zase na
nohy.
„To jen, abych se ujistil, _že mě budeš v další části mé lekce pozorně
poslouchat. Kolik máme hodin?“
Ještě otřesen svým krátkým letem, vykoktal jsem: „Támhle na
hodinách v dílně - byly dvě hodiny pětatřicet.“
„Špatně! Čas vždycky byl, je a bude teď,. Teď je čas, čas je teď. Je to
jasné?“
„Ano je to jasné.“
„Kde jsme?“
„Jsme v kanceláři čerpací stanice - poslyšte, nehráli jsme tuhle hru už
jednou?“
„Ano, hráli a tehdy ses naučil, že jediná věc, kterou bezpečně víš, je,
že jsi tady, ať už tady je kdekoliv. A od téhle chvíle od tebe chci, aby ses
okamžitě vrátil, jakmile začne tvá pozornost uhýbat k jinému času a
směřovat k jiným místům. Žádám okamžitou odpověď Pamatuj si: čas je
teď, a místo je tady.“
V tom okamžiku vrazil do kanceláře student a táhl za sebou kamaráda.
„Nemohl jsem věřit svým očím,“ říkal kamarádovi a ukazoval na
Sokrata. Pak promluvil na něj: „Šel jsem kolem po ulici, podíval jsem se
sem a viděl jsem, jak jste tohohle člověka vyhodil do stropu. Kdo vůbec
jste?“
Vypadalo to, že Sokrates vybuchne. Podíval se bezvýrazně na studenta
a pak se rozesmál: „No to se povedlo! My jsme tu totiž jen cvičili,
abychom si ukrátili dlouhou chvíli. On je totiž gymnasta, vid; Dane?“
Přikývl jsem. Studentův kamarád řekl, že se na mne pamatuje, byl
~ 155 ~