Kalevala_CZ

161
Či snad proto mysl írudíš,
proto sobě starost děláš,
že jsem z rodu nepanského,
z rodu málo vznešeného ~
Bych! byl z rodu nep:mského,
7. domu málo vznešeného,
však mám dobrý meč jak plamen,
sso. však mám dospěch jako jiskra,
ten má původ velmi panský,
rodokmen má velmi vzácný,
neboť u Hiisi je kalen,
u ctných bohů leskle broušen;
jím chci rod svůj povýšiti,
dvory svoje rozšířiti,
tím svým mečem jako plamen,
dospěchern jak jiskra živá."
Nebožačka zavzdychala,
:1\:)0. slovo děla, pověděla:
"Oj ty Ahti Lempiovče,
chceš li, abych panna byla
na věky tvou chotí věrnou.
kuře tiché ve tvých loktech,
přísahu mi zadej věčnou,
že víc nikdy nepotáhneš
do války ni z touhy zla ta,
ani ze žádosti stříbra."
Na to jarý Lemmikainen
:;00. slovo děl a propovědél :
"Př'ísahu ti dávám věčnou,
ž.e víc nikdy nepotáhuu