Kalevala_CZ

-~-----~-~-------------~-: ---_ ..
788
Starý moudrý Vainamoinen
ozval se a prohovořil:
.Ohni, dílo Jumalovo,
270. tvore Tvůrcův plápolavý !
Bez příčiny odešel jsi
do hluboká, do daleka!
Lip uděláš navrátě se
v pec' a do kamenných kamen,
schovaje se do popela,
utlumě se jiskrou v uhlí,
pěkně plana za dne doma
ve březovérn dříví krbu,
za noci se ukrývaje
280. ve prstenu jasným očkem."
Pozorně jal jiskru jarou,
do troudu jal chytlavého,
do březové chytil hubky,
do vahánku měděného;
nesl oheň ve kotlíčku,
ve kozoubku z břízí kůry,
na mys nesl vlahoteplý,
na ostrůvek vlahokyprý;
do jisteb se vrátil oheň,
'!!!)o. ve všech chatách zaplápolaJ.
Zatím kovář Ilmarinen
střemohla v se v moře vrhl,
ploval ku skalisku v moři,
posadil se na urvisko
ve bolestech, jež mu zadal
plápolavý oheň bílý.