Kalevala_CZ

7
Tak jsem slýchal pěvce pěti,
takové jsem zvěděl zvěsti:
noc se stmívá vždy jen jedna,
den se dní jen vždycky jeden:
tak i jeden Vainamoinen
narodil se čaropěvec
ze vznešené matky velmi,
110. Z Ilmatary, vzduchu dcery.
Pannou byla vzduchu dcera,
ušlechtilá Luonnotara;
dráhně v tiší svaté žila,
stavu panny nezrušila,
v široširých dvorech vzduchu,
na prostranstvích povětrných.
Již jí dlouhá chvíle byla,
panenství si znechutila,
IlO. nechtěla být věčně sama,
vésti nudný život panny
v širých vzduchu prostořinách,
na pustinách, samotinách.
Sestoupila s hůry dolů,
spustila se do vln morských,
na průzračné plece moře,
na pláň pustou širodálnou ;
prudko zavál vichr východ,
vír větrný zdvih se náhle,
130. zpěnily se morské vlny,
rozčeřily, rozbouřily.