Kalevala_CZ

325
na obou ji mnula stehnech
a aj, včelka z ní se stala!"
"Včelce panna poradila,
kam má letět poučilá :
"" Včeličko, o ptáčku hbitý,
králi vonných květů lučních,
leť mi tam kam tobě kážu,
kam ti kážu, přikazuji:
na ostrov leť pokosený,
350. v širém moři položený,
panna je tam dřímající,
rozpjal se jí pásek z mědi,
dokola je kvítí medné,
plno je ho v klíně panny;
naber medu na křidélka,
naber stredi do pláštíka
ze hlaviček pestrých bylin,
květin zlatých pohárečků,
dones medu Osmotaře,
360. vlož jej v ruce dobré panně.""
"Včelička již, ptáček. rychlý,
odletěla, odkvapila;
nejprv letí cestou dlouhou,
potom letí pěšinkami,
letí mořem křížem krážern,
mořem prvým, druhým, třetím
na ostrůvek pokosený,
v širém moři položený,
pannu vidí, ana dřímá,
370. cínoprsá odpočívá
na lučině bezejmenné,
pokraj pole medového,
21*