Kalevala_CZ

77H
abych sobě nevod spletl,
síť stookou sobě zrobil,
abych rybu zlořečenou
lapil, zabil polapenou I"
Vyhledal si-pídi půdy, -
záhon země nezdělané,
na širém to bylo bahně,
s každé strany parez trčel.
Pod kořány símě našel,
20, símě lučné, uschované
před žížalou Tuoniovcu,
před žíželí zeměplaznou.
Popelu tam byla troška,
ždibec prachu praženého
po lodi. jež prachem lehla,
člunu, jenž byl v popel spálen;
na to pod len podorali,
přehrštlemi rozsívali
u jezera Alujského,
30. v pudu břehu jílového.
Rostl, vzrostl, povyrostl,
vzrostl, ani konce nerněl,
každý lníček zvláště rostl,
za letní noc jednu vzrostl.
Při měsíci podorali,
za-noci len rozsívali,
zaseli jej, vypleli jej,
vytrhali, odrhli jej,