Kalevala_CZ

524
nad hladinou cácorečka,
160. podlíška se ponášela,
nožka ještě nezmrzla jí,
hlava ještě neztuhla jí.
Ale do zítřejší noci
chlapec dospěl na chlapisko,
na chlapisko nestydaté,
na chlapisko kruté, klaté;
zamrazil on pl ným mrazem,
zastudil on tuhou zimou,
moře objal ledem s loket,
170. sněhu nasul svýšíbidla,
zamrazil člun Lemminkainův,
ledem loď mu otarasil.
Počal mrazit Lemminkaina,
jal se svírat bohatýra,
na prsty se dobývati
ve škorních i rukavicích;
dopálil se Lemminkainen,
dopálil se, rozzlobil se.
schvátil Mráz a v oheň vhodil,
180. do plamenné výhně vmrštil.
Rukama Mráz přidržoval,
dlaněma vzduch mrazný třímal,
těmi slovy zahovořil,
tak se ozvav prohovořil:
"Mraze, synu Boreášův,
Mraze mrazný, dítě Zimy,
nemraz, Mraze, prsty moje
v škorních ani rukavicích,