Kalevala_CZ

4-55
"Sotva kdo je ve Pohjole,
350. ve mrákotné Sariole,
aby s tím se mečem změřil,
postavil se jeho ostří."
Se stěny se luku chopil,
samostříl si sundal s klínce,
takými se ozval slovy,
promluvil a prohovořil:
"Toho jen já mužem nazvu,
toho uznám bohatýrem,
kdo mi luku napne strunu,
.360. šipku vloží na tetivu
ve pobjolských pustých jistbách,
v mračných dvorech sariolských."
Načež jarý Lemrninkainen,
krásný onen Kaukomieli
vystrojil se, vyzbrojil se
rouchem války obrnil se,
zavolal si chlapa svého,
promluvil a takto pravil:
"Koupený můj nevolniče,
370. rabe, stříbrem zaplacený!
Ruče ostroj oře mého,
vyveď koně bojového,
na hody se vypravuji,
pitku lidu ďábelského!"
Poslušný a věrný sluha
rozehnal se širým dvorem,
postroj vložil na koníka,
na ryzáka obniváka,