Kalevala_CZ

1i9
380.
Zastavil se na nádvoří,
prudce švihl bičem o zem,
pozdvihl se oblak prachu,
z prachu vyvstal malý muzik,
šel a sundal koni chomout,
vypřáhl jej ode voje.
3HO.
Mladý, jary Lemminkainen
nikým nejsa pozorován,
od nikoho neznamenán,
nastavil své uši obě:
slyšet bylo runy zpívat,
slyšet slova skrze stěny,
hudbu bylo z domu slyšet,
stěnou mechem pěchovanou.
400.
Nahlédl on do sednice,
kradmo podíval se dovnitř :
jizba plna kouzelníků,
lávky plny runopěvcú,
podle stěn jsou hudebníci,
mezi dveřmi učedníci,
mi stři povyš na prípeklí,
v kouzni kdo se nachrnelili,
všichni pějou lapské runy,
ryčí písně Hiisiovy.
Mladý, jarý Lernminkainen
proměnil se, přeoděl se,
vzezření své zcela změnil,
z ústraní šel do sednice,
pitvorern tam hbitě vklouzl,
slovo děl a propověděl :
l~