Kalevala_CZ

34,6
"Na dětech tu není pištět,
310. na šprtech tu není vřeštět!
Jalové jsou písně dětské,
planý žvast jsou zpěvy dívčí;
nechat ozve se muž moudrý,
jehož místo na lavici!"
Načež starý Vainamoinen
slova ujal se a pravil:
,,Je liž někdo v této mládi,
je liž v pokolení velkém,
kdo by ruku v ruku vložil,
320. čí by dlaň se dlaně dotkla,
kdo by uměl zanotovat,
kdo by věděl píseň zapět,
aby soumrak zveselil se,
aby večer osla vil se ~"
Řekl staroch na zápecí :
"Nikdy tady neslýcháno,
neslýcháno, nevídáno,
nikdy, co svět stojí světem,
o zpěváku spůsobn~ším,
330. mistru pěvci umělejším,
jako já byl zpívávaje,
v mládí útlém plesávaje,
na zálivu jásávaje,
po vřesništlch výskávaje,
v jedlovinách houkávaje,
v černých hájích volávaje."
",Hlas můj mocný byl a velký,
nápěvy mé velmi krásné,