Kalevala_CZ

445
vykoupal se strnad ptáček,
okoupal se sněhuláček,
že měl hlavu jako lněnou,
šiji jak sníh vybílenou.
Z lázně vešel do sednice,
50. slovo děl a propověděl:
"Matko moje, stará matko,
do srubu skoč na nátoni,
košili mi přines bílou,
šaty dobré, šaty nové,
abych vystrojil své tělo,
postavu svou abych oděl."
Matka prve tázala se,
stará matka vyzvídala:
"Kam se strojíš, milý' synu,
60. do lesa li rysa lovit,
losa li chceš polapiti,
veverku li zastřeliti ~"
Řekl jarý Larnminkainen,
pravil krásný' Kaukomieli:
"Matičko, má roditelko,
ni do lesa rysa lovit,
ani nejdu losa chytat,
ani střílet po veverce:
na hody jdu do Pohjoly,
70. beze mne tam popíjejí;
košili mi přines bílou,
šaty dobré, šaty nové,
proskočím se na těch hodech,
na svatbě se po veselím !"