Kalevala_CZ

253
Aniž starý čaropěvec,
130. Vipunen, dbal hrubě toho;
pročež starý Vainamoínen
proměnil se ve kováře,
spravil sebe kovokujcem,
z košile si sdělal kovaň,
rukávy si nadul v měchy,
šubu složil v rozedměchy,
z nohavic byl měchu ochoz,
z punčoch ofuk na ochoze,
koleno si za kovadlo
140. vlastní vzal, pěst za kladivo.
Rány dával, poklepával,
bušil, pral a potepaval,
celou noc kul bez oddechu,
po den éely oháněl se
v briše obra velikána,
ve útrobě pěvce písní.
Vipunen se tedy ozval,
čaropěvec zabovořil:
"Který pak jsi asi z mužů,
150 který asi z bohatýrů ~
Snědl jsem už na sta mužů,
hrdin požral na tisíce,
žádného však podobného;
v ústa vniká žera vina,
jazyk žhou mi žárné žáry,
žhavá rmuť mě pálí v křtánu. «