Kalevala_CZ

proto pláču, hědná sestro,
70. proto pláču, hořekuji:
ztratila jsem zlato skrání,
ztratila jsem stříbro vlasů,
siné stuhy nad očima,
rudé penlle na temeni."
Ve veřejích sklepa matka
smetanu si s mléka stírá:
"Čemu pláčeš, bědna dcero,
bědná dcero, mladá děvo !«
so. "Máli, která nosilas mne,
matko, která kojilas mne,
proč mám, abych smutna byla,
bych se velmi korrnoutila ;
proto pláču, bědná matko,
proto pláču, hořekuji :
šla jsem v břízí na věníky,
na véníky do koupelny,
jeden věník pro tatíčka,
druhý věník pro matičku,
!JO. třetí věník upletla jsem
bratříčkovi ruměnnému;
domů jsem se ubírala,
hustým houštím proplítala,
Osmoinen tu z pole vece,
Kalevainen z kopaniny:
""Ne jinému k vůli, panno,
mně jen k vůli, sirá panno,
na bílé nos perly šiji,
křížkem ňadra ozdobu] Sl,