Kalevala_CZ

622
vyjde li z ní zlatý obraz,
stříbrná li žínka vyjde.
Špatně chlapi pomáhali,
j:IO. špatně oheň rozdýmali;
sám se kovář chopil táhla)
tahal měch a v oheň dýmal:
zatáh jednou, zatáh dvakrát,
a když zatáh po třetíkrát,
podíval se na dno výhně,
do plamenů rozžížených,
co se z výhně vynořuje,
co se v ohni vytvořuje.
Panna z ohně vystoupila,
HO. ze zlata byl .ejí vrkoč,
zlatem byly skráně její,
ladné bylo tělo její;
druzí zle se polekali,
kovář jen se nepolekal.
Počal kovář llmarinen,
kovat počal sochu zlatou,
v noci oka nezamhouřil,
za dne sobě neoddechl,
ukul panně nohy obě,
150. nohy obě, ruce obě,
ale nohy nechodily,
ruce v náruč netulily.
Ukoval své panně uši,
ale uši neslyšely;