Kalevala_CZ

856
Uvidíme, dá li se obojí mínění nějak spojiti.
Obraťme se pro poučení ne k národům, s kterými
lid Kalevův nikdy neměl žádných stykův a kteří sobě
budovali své theorie o krásnu bez ohledu na něj, tak
jako on krásné zpěvy vytvořil bez ohledu na ně, nevěda
o nich - obraťme se k národům stejného s Finy
plemene turanského, pokud jsou jejich sídla na blízku
Finů, a k národu ruskému, jenž sice přináleží k plemenu
jinému, ale s Finy částečně se smísil a měl s nimi
drahnou dobu kulturu jednu, jejímiž otci byli Finové.
Všecky národy turanské spojoval a charakterisoval
dar šamanský a jasnovidecký. Pravíme dar, neboť
v obojím vidíme zvláštní, vrozenou spůsobilost
ducha, jíž nemají plemena jiná. • U všech turanských
národů," pravi Yrjč Koskinen, .bylo kouzelnictví nebo
zaklínačství v převe1iké vážnosti; byl to prvý pokus
člověka, aby síly přírodní sobe podrobil a je řídil.
Avšak osnovou tohoto šamanství vždycky byl názor,
že jediná všemoc spravuje svět, ačkoli množství podřízených
sil přírodních, dobrých i zlých, na člověka
v rozličných dobách života působí. Hlavnim účelem
kouzelníkovým bylo moc mocností zlých zlomiti mocí
mocností dobrých, a u rozličných národův užívali roz-
~ičných kouzel."
O jasnovideckém daru národů půlnočních vysoce
zajímavé zprávy podává ruský cestovatel K. Nosilov,
jenž za účely vědeckými několik let mezi nimi se potuloval.
On sám býval svědkem toho,· jak jednotlivci
z nich, muži i ženy, oznamují věci, které se stanou,'
anebo se právě dějou či se již udály jinde, čehož tě-o
lesným okem postihnouti nemohii. "Dar jasnovidectví"
svědčí o jakési babce na Nové Zemi,' .přicházel na ni
nejčastěji z rána, když uprostřed stanu plál veselý oheň