Kalevala_CZ

447
Vece jary Lamminkainen,
pravil krásný Kaukornieli :
J> Všude staří strachy smrti,
záhubu a zkázu vidí,
ale bohatýr jich nedbá,
110. pradocela nestará se;
ať si tak jest aneb onak,
rci, by ucho uslyšelo,
která ze smrtí je prvá,
která druhá, která třetí ~"
Děla máti Lemminkaina,
stará matka odvětila:
"Povím tobě podle pravdy,
byť ne podle mysli muže.
Nuže, o smrti slyš prvé,
120. o smrti slyš nejprvější:
urazíš jen málo cesty,
jedinou jen denní dráhu,
k plamennému přijdeš proudu,
přes cestu on povalí se,
prah plamenný na tom proudu,
na tom prahu oheň-ostrov,
na ostrově oheň-hora,
na té hoře oheň-orel,
noc co noc si zoban brousí,
130. den co den si spáry ostří
na cizince příchozího,
na poutníka, cestovníka."
Vece jarý Lemminkainen,
pravil krásný Kaukomieli: