Kalevala_CZ

874
slov. krk; r: nahajka (býkovec), f. nahka (kůže), nahkainen
(kožený, z kůže zhotovený); f. raadan, ttaa,
lopotiti se, r. radě! (starati se), jihosl. raditi (pracovati);
f. raaka (dlouhá metla) čes. rakvičí : f. kassa,
r. kosa, vlasy; r. zbytečné compos. slabosilný = fin.
váhávákinen.
Při zkoumání jazykové vzájemnosti mezi Finy a
Slovany bije v oči, že některá stejnovýznamná slova,
v obou řečech původní a tedy filologicky sobě naprosto
cizí, mají v obou jazycích jisté zvláštní užívání,
jež se tak shoduje, Žf> až se kryje. Na př. f. isá (otec)
a erná, 'emánta (matka) ve smyslu hospodář a hospodyně
shoduje se úplně s užíváním slova chozjain a
chozjajka v ruštině, znamenajíc mnohem víc, než naše
hospodář a hospodyně. Rusové slova drug, družek
užívají v intimnějším smyslu, než přítel, oslovujíce
jím i otce, matku, sestru : stejně Finově nakládají se
slovem veli, Shoduje se také časté užívání cornparativů
na místě superlativu a ruské rčení" u meňa je:">!"
pokládali dlužno za fínísm (on minulle] proto, že flnský
jazyk jinak je vyjádřiti nernůže, je v něm tedy
původním.
Shody tyto, ač nemnohé, jeví se nám důležitými
-jako nepopíratelné .známky, že staří Finové a Rusové
při naprosté 'různosti svých jazyků v nejedné příčině
měli stejný spůsob myšlení. Od Finů Rusové přiučili
se kouzelnictví a věstectví, jež v nejstarších jejich národních
písních hraje nemalou úlohu. Finové magické
runy šeptají (lausua, inf.), .u Rusů zaríkávačky nazývají
se •šepetuchy. " Pověs! Finů jako na slovo hraných
kouzelníků zachovala se v Rusku po mnohé
věky; věren té tradici Puškin kouzelníkovi ve své básni
"Ruslan a Ludmila" dal jmeno Fin. Bohatýři ruských