Kalevala_CZ

)
kaž(}ý junák nerozumí
zlého času nynějšího,
kdy se tratí lůna ženská.
V dáli pověsí roznesla se,
v dáli zpráva rozlétla se
o zpívání Vainarnoina,
vykládání hrdinově;
přišla pověst na poledne,
u vnikla zpráva do Pohjoly.
V Lapsku tam žil Jcukahaiucu,
synek mladý, holobradý.
Jednou sobě do vsi zašel,
slyšel věci přepodivné,
že se pějí, vypravují,
mnohem lepší zpěvy snují
na vainolskyeh nivách širých,
na prostorách Kalevaly,
lepší, nezlí on sám umel,
30. od tatíka vyrozuměl.
Velmi proto rozhněval se,
pln byl prudké řevnivosti,
ze je lepší Vuinamoinen,
lepší zpěvák Joukahaina ;
odebral se ku své matce,
k roditelce mnohomocné,
oznámil, že hodlá jíti,
že si žádá vyraziti
do v aiuolských jizeb širých,
4,1). s Vainamoinem zápasili.