Kalevala_CZ

624
ohledl se po pokryvkach,
přinesl si pokryvadla,
dvě, tři teplé medvědice,
na to pět, šest houní z vlny,
by se zahřál vedle ženy,
ohřál podle zlaté sochy.
Strana jemu zahřála se
190. ku pokryvce obrácená;
ale strana k ženě mladé,
k zlaté soše obrácená,
ta mu strana tuhla zimou,
zimou tuhla, mrazem mrzla,
jak by ledem ledověla,
v kám en tvrdý měnila se,
Řekl kovář Ilmarinen :
"Taká žena není pro mne;
dopravím ji do Vainoly,
20U. obdařím jí Vainamčina,
by mu byla polovičkou,
ve náruči holubičkou."
Dopravil ji do Vainoly ;
když tam přišel, zahovoril,
tato slova prohovořil :
"Oj ty starý Vainamoiue,
tuto tobě pannu vedu,
milé na ni podívání,
aniž hubatá je tuze,
210. přlliš dásně otevírá."