Kalevala_CZ

420
kalné oči upírala,
čekala jsem synka družka,
že přijede na náš dvorek,
naši nátoň neprostornou;
posléz přece přišel, přijel,
přece jednou navrátil se,
po boku mu panna pěkná,
so. bělolící, rdělolící."
"Zenichu, nám vítán budiž,
vypřáhui už koně plesu.
zaveď, synu. hříbě dobré
ve stáj ku dřtvějším jeslím,
nového mu zasyp ovsa;
svítej se, dej pozdravení,
pozdrav nás i pozdrav jiné,
s vítej se i se sousedy!"
),Po přátelském přivítání,
so. o svém promluv putování,
jaké příhody jsi zažil,
ve zdraví li cíle dojel,
bez úrazu k tchyni stihl,
v dvory testě jediného,
mocí li jsi panny dobyl,
silou vrazil v její bránu,
rozrazil hrad panny pevný,
prorazil mu příkrou stěnu,
vstoupil po matčině prahu,
lOo.zajal místo hospodáře t-
"Beze ptaní, vyptávání
pozoruji bez přiznám,