Kalevala_CZ

------------ --- -----~~----~.-.::--
...••...__ ..-.",.------~
215
1'30. Strom se zachvěl, jedle děla,
dub se sehnul, odpověděl:
"Starostí mám dosti vlastních,
synem tvým se nezabývám,
k tvrdému jsem losu stvořen,
neštěstí jen můj jest úděl:
na drva mě rozřezají,
na štěpiny rozštípají,
na palivo rozsekají,
na odry mě porubajl."
140. Dlouho hledá ztraceného,
dlouho hledá, nenaleza ;
v ústrety jdou matce cesty,
ona cesty pozdravuje:
"Oj vy cesty, dílo boží,
zda jste syna neviděly,
jablíčko mé celé zlaté,
berličku mou, ryzí strlhro t"
Cesty rady nevěděly,
od větily, takto děly:
1;)0. "Svých starostí dosti máme,
o jiné se nestaráme,
neboť máme perný osud,
dnové zlí nás navštívili;
každý pes si po nás běhá,
každý hřebec po nás dupá,
těžké bůty -po nás šlapou,
kola v maso zajíždějí."
Dlouho hledá ztraceného,
dlouho hledá nenalezá :