Kalevala_CZ

844
které nelze v ní nalézti pomocí nějaké pojaté zásady
nebo kriticky induktivnou analysou, nýbrž které skutečně
samostatně a od oné básně nezávisle existují a
tak známy jsou."
Přirovnávaje práci Lonnrotovu a sběratelů zpěvů
homerských dí týž učenec jinde: Mezi ním a skladatelů
homerských, jakož i jiných starých epů je velký rozdíl,
a nejen časový. Oni slari sběratelé meli v moci látku
a epickou produkci jako básníci, nikoli však jako
učenci, Přinálež elif jeslě době epického tvoření, žili
v době, kdy epická produkce dozrála, nevědomé a
.anonyrnné lidové básnění už individuálnýrn a dílem
uměleckým se stalo. Lónnrot nuproli tomu je především
novodobým učencem, svědomitým a úzkostlivým,
učencem, jeuž sbíraje písně a varianty po stech,
úplně se jich zmocňuje, kombinuje a báseň skládá,
jíž nechce dáti svého vlastního jmena, nýbrž přede
vším snaží se ubezpečiti, že vše v ní je majetkem
národa, že nic svého nepričinil, ani tam, kde kornposice,
při níž myslil, že stále následuje národní pěvce,
jest patrně jeho vlastní."
IV. J'!ale.