Kalevala_CZ

I
I
!
60
nežli starce ošetřovat,
třasonožku ochraňovat,
punčochy mu obouvati,
parkos vetchý zahřívati."
Odešla pak do komory,
vešla ve sklep na nátoni,
otevřela nejkrásnější
truhlu s víkem malovaným,
šest tam bylo pásů zlatých,
260. sedm k tomu siných sukní,
nádherně se přioděla,
postavu svou okrášlila:
zlato na skráň zavěsila,
vlasy stríbrem obložila,
siné stuhy nad obočí,
na čelo si rudé dala.
Vyšla potom, vykročila,
mýtinou se plahočila,
-přes bahna i přes pustiny,
~70. přes pole i přes huštiny,
sama sobě píseň pěla,
sama sobě slovo děla:
.,Zármutek mi srdce hryže,.
hla vu tíží hoře kámen;
bol by nebyl nejholnějši,
žal by nebyl nejžalnější,
kdybych .zchladla na mrtvolu,
kdybych sirá zahynula
z hoře toho náramného,
280. pri mysli tak zkormoucené."