Kalevala_CZ

(j08
uši jezer stulíkové,
a dřík větve javorové."
Na to obrátil se k matce:
"Milovaná matičko má,
nejmilejší rodičko má,
jež mne chodit učívala !
Uroníš li pro mne slzu,
13(.. uslyšíš li o mé smrt i,
dovíš li se, že jsem padl,
ze jest o mne rod můj menší l"
Matka jemu odvětila,
tichým hlasem promluvila:
"Nerozumíš duši matky,
neznáš srdce roditelky :
opláču já věru tebe,
uslyším li o tvé smrti,
v čeledi že naší scházíš,
140. o tebe že rod náš menší;
dvory pláčem poplaví se,
můstka pláčem zatopí se,
cesty, chlévy zavodní se
pláčem matky zarmoucené;
sněhy ledem povlekou se,
ledy pláčem rozplynou se,
nivy travou oblekou se,
po ní slzy roztekou se."
"Až se budu ostýchati
150" přede svědky naříkati,
velkým žalem podklésati,
uchýlím se ve skrýš lázně,