Kalevala_CZ

17
Rozvažoval, uvažoval,
tU. dlouho ve své nosil hlavě:
kdo že zemi osije mu,
setbu hustou vypěstuje ~
Hošík Sampsa, dítě pole,
drobotina Pellervoinen,
je prý s to mu zemi osít,
vypěstiti hustou setbu.
Jal se Sampsa osívati,
sirné v půdu vlrušovati,
vtrušoval je v prsť i lada,
~o v bahna, žďáry, písky, skály.
Hory osil jedlinami,
chlumy osil smrčinarni.
a vřes nasil na písčiny
a rokytí na doliny.
Slunné svahy břízou posil,
olší osil kypré břehy,
černou střemchou vlhké luhy,
oskeruší zemi prchkou,
hybkou jívou půdu svatou,
30. vrbou půdu bažinatou,
jalovec vsil do kamení
a dub kde se řeka pění.
Brzy vzešly stromy vseté,
bujné pruly vyrazily,
smrky s vršky květnatými,
širé [edle s korunami,