Kalevala_CZ

297
na vždy býti mojí družkou,
na mých ňadrech holubičkou ~
Máti nyní nechce dáti,
vydati mi svoji dceru,
nezorám li hadí pole,
50. nezobrátím nivu zmijí."
Panna jemu pomoc dala,
nevěsta mu poradila:
"Oj kováři Ilmarine,
kovokujče věkověčný l
Skovej sobě zlaté rádlo,
stríbrnou si ukuj lemež!
Taktě zoráš hadí pole,
takté zbrázdíš nivu zmijí. a
Načež kovář Ilmarinen
GO. zlato vhodil v plamen výhně,
stříbro vmetl v žárné žáry,
rádlo sobě z něho skoval;
železné si ukul škorně,
náholinky ocelové,
na nohy si škorně obul,
náholinky na holeně,
železný si krunýř naděl,
pás si oblek ocelový,
ruce vstrčil do rukavic
70. do železných, do kamenných,
ohni vé si vyved hříbě,
dobrého si zapřáh koně,
jal se pole zorávati,
počal nivu zbrazďovati,