Kalevala_CZ

li93
ale pricma a cíl jejich byly stale mlhavější. Druhému,
třetímu pokolení byly boje ony už jen
pouhou háji, Snad odjinud k nim byla přinesena pohádka,
dosud po celé Evropě rozšířená, o mlýnku,
meloucím zlato (v Skandinavii: GrottemilJe), snad
i sama sebou vznikla jako takový plod fantasie, který
jest každému národu na snadě. Složená slova, označující
samočinnosť nějakou, jsou v ruštině velmi oblíbona.
Srv. s a m ogusli, s a m olet, s a m okat, s a m o-
lov, s a m opal, s a m ostrel, s a m osud, s a m ochval
a j. Analogicky by vzniklo slovo s a m o mel či s a-
ID o mol pro takový samomelný nástroj, jakým je
sampo. Ve f. jsou' oblíbeny zkratky Váinó m. Váinámóinen,
Kauko m. Kaukomieli nebo Kaukomčinen a pod.
Zkrácením vzniká ze .samomel" s a mm o, gen. sarnmon.
Také sarnpo má v gen. sammon; P dostalo se
do nom. proto, že se jazyku zdálo libozvučnějším
sampo, než sammo.
Legenda o výpravách pro půlnoční poklady a
skazka o sampu střetly se, splynuly a doplnily se.
Tak si vysvětlujeme historický i pohádkový »sznam
sampa.
Fantastické přiměly, které pozdější pěvci sampu
dávali, nerozhodují a nesmějí nás másti, Pro nás musí
býti rozhodujicicím, že sampo mlelo, tedy činnost a
nikoli podoba jeho. Dosud také, jak ukázáno, mnozí
pěvci dávají vysvětlení, že sampo bylo mlýnem. Sarnpo
je duchovným majetkem finského národa. Žije li ponětí
o tom, co sampo býti a znamenati má, v národě
finském třeba jen nejasně a třeba jen na některých
místech, má. to pro. nás, hledající vysvětlení sampa,
větší důležitost, nežli všechen ručenecký appaqít,' odjinud
přivlečený.