Kalevala_CZ

šest rolniček, šest sestřiček
na duze mu libě zvoní,
sedm sivých žežuliček
na chomoutě zpívá koni."
Hluk byl slyšen od úvozu,
50. skřipot oje od cisterny,
zeť už na dvoře se octl,
svatebčané na nádvoří,
svati zetě obklopili,
dobří druzi otočili,
nebyl vzadu, ani v předu,
byltě ve družiny středu.
"Honem hoši, honem muži,
na dvůr spěšte, bohatýři,
náhrudníky rozpínejte,
co chomout koním sundavejte,
od ojí je vypřahejte,
zetě v jistbu uvádéjte !"
Poplašil se koník zeťův,
tryskem běžel saně táhna
po tchánově širém dvoře;
prála Paní nad Pohjolou:
"Skoč, kozáče, námezduíče,
ze vsi celé nejhbitější !
Skoč a zeťova chop oře, .
íU. vypřahni mu koně plosu,
strůj měděnou s něho sejmi,
náhrudník mu rozpni z cínu,
sundej chomout drahocenný,
vyveď kon6 zpode duhy,