Kalevala_CZ

literaturná věda vykazuje Kalevale třetí místo
v řadě národní poesie světové; před ni klade pouze
Mahábháratu a básně homerovské. Jen obtíže, které
činí jazyk finský, libozvuký sice tak, že nemá soupeře,
přebohatý tvary i výrazy, avšak charakterem i skladem
svým Indoevropanu docela cizí a praktického
významu pro ne-Fina postrádající, možno pokládati za
příčinu, že Kalevalu dosud ani všecky velké literatury
si neosvojily. Přes to však není v Evropě literárně
vzdělaného člověka, který by Kalevaly aspoň dle jmena
neznal.
Kalevalu sestavil či lépe řečeno z finských národních
písní sbásnil dr. Eliáš L o n n rot. Vlastenci finšti počali
národní písně sbírati již koncem století minulého. Zvláštní
zmínky zasluhuje, že Němci byli první mezi národy,
kteří na originalné krásy národni poesie finské obrátili
svou pozornost Když byl pastor Jan Strahlmann
vydal r. 1816 gramrnatiku jazyka finského, G. H.
von Schróter přišel za ním r. 1819 s menší sbírkou
finských písní s německým překladem, jež pod názvem
Finnische Runen vyšla v Upsale. R. 1820 sestavil
prof. Becker ve finském týdenniku, jenž tehdy
v Abo vycházel, některé písně po prvé v souvislý
celek. Pilným sběratelem byl dr Zachariáš Topelius,
jenž vydal pětidílnou svoji sbírku v letech
1822-36. Lčnnrotovi Topelius podal příklad píle a
vytrvalosti, s jakou dlužno vyjímati písně národní
z úst lidu, Becker pak mu ukázal, jak se perly mají
navlékati a k sobě řaditi.
Eliáš Lónnrot podnikal jmenovitě r. 1828 a 1831
cesty po rozličných krajinách Finska a písně sbíral.