Kalevala_CZ

613
tu již pocítil a poznal,
::l7U. že na světě sestry není.
Odeběhl ku přístavu,
na výtoni člunu není;
tu již pocítil a poznal,
.že na světě bratra není.
Do hořkého dal se pláče,
plakal den a plakal druhý,
naříkal a hořekoval :
"Matko milá, milovaná,
co pak jsi mi zůstavila,
'28U. než jsi duši vypustila t"
"Matička mne neuslyší,
kdybych oči vyplakal si,
kdybych spánky vykvílel si,
skráně sobě vyžaloval."
Matka v hrobě zbudila se,
z černé země ozvala se:
"Musti psa jsem zůstavila,
bys měl v lesy pruvodčího ;
zavolej si na ohaře,
'2!)(). do lesů jej s sebou vezmi,
ve hvoz-í vejdi nejbujnější,
rusalky tam lesní sídlí,
modrošaté dvůr tam mají,
v hradě chvojném přebývají;
žádej, by tě nakrmily,
pros, by tebe obdařily."