Kalevala_CZ

5H;
Pět porazil vztekle kmenů,
270. osm uíal u kořenů,
načež pravil, prohovořil,
ozval se a zaobořil :
.Lernpo tu nechť koná práci,
Hiisi nechť si trámy kácí!"
Do parezu baltu vsekl,
pro sebe si šeptem řekl,
ústa stiskl, vřískl, pískl,
slovo děl a propověděl:
"Tam až pokácej se, lese,
280. kam až hlahol můj se nese,
tam až polehejte, břízy,
kde až hvizd můj v dálce mizí!"
"N echať tady nevyroste
ani proutek, stéblo prosté,
pokud toho světa stane,
luna svítit nepřestane,
v háji, který vymýtila
KaJervova syna sí!a!"
"Neplatna li moje kletba,
290. přec li vzejde mladá setba,
vyrostou li na tom poli
slamky, stébla. stonky, stvoly,
zhyňte, klasu nevydejte,
do zrna se nenalejte!"
Untamoinen odebral se,
vyšel, aby podíval se,