SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Běloruská emigrace v Československu (1918–1938) 99Karpovič SamuelNarozen 1906 v Grodnu, absolvent běloruského gymnázia a Německé vysokéškoly technické v Praze, v zimním semestru 1927/1928 zapsán na Přírodovědeckoufakultu UK.Klauski T.člen Běloruské rady v PrazeKlavsuť/Klavsuc Fjodor/Theodor/ChvedarNarozen 1900 v Seňavské Slobodě, po maturitě na gymnáziu v Novogrůdkupřišel v roce 1922 do Prahy, kde absolvoval Lékařskou fakultu UK. Byl členemvedení Běloruského selského svazu v Praze, členem ABSA, členem kontrolníkomise Běloruské rady a knihovníkem Prvního pražského běloruského sokolskéhokroužku. V roce 1945 byl v Třebíči jako československý státní příslušníkna příkaz ministerstva vnitra zatčen za údajné udavačství a kolaboraci, vzápětíbyl však propuštěn, vyšetřován na svobodě a osvobozen.Klimovič Adolf(1900–1970), po ukončení Prvního běloruského gymnázia ve Vilně studovalod roku 1921 na pražské technice agronomii, v roce 1922 se zapsal na Filozofickoufakultu UK. Patřil k vedení Běloruské křesťanské demokracie a účastnilse pátého Uniatského kongresu ve Velehradě. Inicioval vznik ABSA a vedljeho mezinárodní oddělení. Od roku 1928 žil ve Vilně. Jeho osobní archivje dnes v Minsku v oddělení rukopisů Ústřední vědecké knihovny Běloruskéakademie věd.Krahelski Ja.Stál v čele prvního běloruského mládežnického klubu na českém území s názvem„Tábor“. Organizace založená v roce 1905 usilovala o kulturní osvětumezi svými krajany a snažila se českou veřejnost informovat o minulostia současnosti Běloruska.Kraskovská/Kraskouská Ljudmila(1904–2000), významná archeoložka a etnografka. Maturovala na Běloruskémgymnáziu ve Dvinsku, v roce 1924 se přestěhovala do Prahy. Absolvovala Filozofickoufakultu UK a Ukrajinský vysoký pedagogický institut Mychajla Drahomanova(1929). Od akademického roku 1925/1926 uváděla v univerzitníchnacionálech běloruskou národnost a litevskou státní příslušnost, prokazovalase litevským pasem. V letech 1929–1930 pracovala v Národním muzeu, v roce1931 přijala nabídku Slovenského národního muzea v Bratislavě, kde pozdějivedla archeologické oddělení.Kraskovská/Kraskouská Olgastudentka Univerzity KarlovyKraskovskij/Kraskouski Ivan(1880–1955), běloruský spisovatel a pedagog, od roku 1922 ředitel Běloruskéhogymnázia v lotyšském Dvinsku. Roku 1925 se vrátil do SSSR, kde ve 30. letechmusel čelit pronásledování. Po druhé světové válce žil v Československu.Jeho osobní archiv je dnes v Minsku v oddělení rukopisů Ústřední vědeckéknihovny Běloruské akademie věd.