SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

232 Soudobé dějiny XIV / 1Jsou historikové, kteří se spokojí s dějinamiusnesení nejvyšších orgánů státní mociči nestátních institucí. Avšak teprve analýzatoho, jak se odrážely normotvorné akty v životěběžných občanů, poskytuje konkrétnějšíobraz doby. Zvláště je nutno v této souvislostiupozornit na Konečného vylíčení průběhutakzvané Katolické akce na Poličsku(s. 17–29). Studie poskytuje zajímavé podkladypro hodnocení úlohy takzvaných církevníchtajemníků okresních národních výborůnebo pro poznání často brutálního průběhulikvidace klášterů (Akce „K“) a náboženskýchspolků. Pozoruhodné je posouzeníreálného dopadu některých antikomunistickyzaměřených norem Vatikánu na vnitřní životřímskokatolické církve u nás. Z výkladuplasticky vystupuje osobnost děkana JaroslavaDaňka, který se svým odporem proti Katolickéakci a chystaným „církevním“ zákonůmstal nepohodlným moci.V pasážích věnovaných poličské rebeliii osudům postižených nechává autor promlouvatpředevším archivní dokumenty, cožsice posiluje autenticitu sdělení, ale nedodávámu to na čtivosti a vede to k občasnémuopakování již jednou zmíněných faktů.Celkově autor rezignoval na možnost alespoňnačrtnout psychologické portréty aktérů.Vyhýbá se i formulování a propracováníobecně teoretických závěrů. Výslovně napříkladhned v úvodu upouští od vysvětleníteze (kterou pouze konstatuje), že totiž „tzv.vítězný únor byl pouhým završením vývojenastoupeného v Československu změnamipolitického systému v roce 1945“ (s. 7). Konečnýse rozhodl především snést dostupnoumaterii a obohatit ji vzpomínkami pamětníků,což bychom měli zvláště ocenit.Závěrem je nutno pochválit vydání práce,na jejíž přípravě se podílel Státní okresníarchiv ve Svitavách se sídlem v Litomyšlia k jejímuž vytištění přispělo finančně takéměsto Polička. Rozsahem nevelká knížkadoufejme získá pozornost především zájemcůo soudobé dějiny církví a přátel regionálníhistorie. Přináší však cenné impulzy taképro badatele, kteří se zabývají dějinným fenoménemkomunismu.Jiří KřesťanKOVTUN, Jiří: Republika v ohroženém světě:Éra prezidenta Masaryka 1918–1935. Praha,Torst 2005, 903 s.Jméno Jiřího Kovtuna je mezi zájemci o historiiu nás tak známé, že vydavatel jeho poslednípráce ani nepovažoval za nutné, abyjej čtenářům představil třeba jen formoustručného biogramu (pouze na obálce knihyobjevíme neúplný seznam jeho publikací).Rodák z podkarpatoruského Horinčeva(1927) je mužem pnutí vpravdě renesančního.V minulosti zaujal jako básník, prozaik,překladatel (mimo jiné Borise Pasternakači Alexandra Solženicyna) i jako exilový publicistave službách Svobodné Evropy a HlasuAmeriky. Historikům je známý předevšímjako autor ceněných děl o T. G. Masarykovi(Slovo má poslanec Masaryk, Mnichov 1985a Praha 1991; Masarykův triumf, Toronto1987 a Praha 1991), širší veřejnosti snadi svým skvělým vylíčením hilsneriády (Tajuplnávražda: Případ Leopolda Hilsnera, Praha1994). Skvělou průpravu pro historickábádání poskytla Jiřímu Kovtunovi jeho dlouholetáodborná práce v Kongresové knihovněve Washingtonu, jež představuje i ve světovémměřítku špičkové pracoviště ve svémoboru.Předložená publikace navazuje na staršíKovtunovy „masarykovské tituly“ tematicky,chronologicky i metodou zpracování.Text narůstá, košatí se autorovi pod rukama;je namístě napsat, že v recenzovaném svazkudosahuje jistého stupně monumentality.Tu lze spatřovat v promyšlené skladbě dílaa v jeho vnitřní provázanosti, v plastičnostipodání, jež vystupuje z každého řádku,a v neposlední řadě i v závažnosti otázek,které autor ve svém jinak klidném a plynulémvýkladu před zrak vnímavého čtenářestaví. Přitom tyto fundamentální otázkyrozvíjí z událostí někdy epizodických (taknapříklad příběh Charlotty Masarykové ústív popis návštěvy maršála Ferdinanda Foche,který přijel do Prahy den po jejím úmrtí – tose stává vstupní brankou k elegantní úvazeo roli Francie v evropské politice meziválečnéhoobdobí a jejích limitech). Výklad je sicerozčleněn do tří částí – s mezníky v letech