SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Poezie ve sbornících britského válečného exilu 57va objevily v kulturní revue Obzor, kde Kripner pracoval jako výkonný redaktor. 47Stranou zatím zůstává podnětná poznámka Michala Přibáně, který připomíná v tétosouvislosti též básníka, spisovatele a exilového nakladatele Roberta Vlacha. 48Na druhou stranu jsou zde nejméně tři zásadní námitky proti Kripnerovu autorství.V jeho pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví senenachází žádná báseň z let 1938 až 1940, která by jevila příbuznost s oněmi anonymnímiverši. Ani v žádném z vlastních poválečných životopisů uložených v tétopozůstalosti se Kripner nezmiňuje o své účasti na sborníku. A nakonec, dá se předpokládat,že by Kripner zařadil „svou“ báseň do výše uvedeného výboru z Hlasůdomova v časopisu Obzor, k němuž napsal úvodní slovo. Z těchto důvodů zůstávajínadále o autorství básně „Z dálky“ pochybnosti a Kripnerovi ji lze přisuzovat jenvelmi hypoteticky.Pokud jde o autorství básně „Za mrtvým“, věnované památce Jana Opletala, autořiedičních poznámek a doslovů se již neshodují na žádném jménu. Podle JiříhoRambouska to mohl být Jan Týml, ačkoli jej od takového úsudku odrazoval JaroslavSeifert. Rambousek dále zdůrazňuje, že nelze vyloučit, že „báseň Za mrtvýmpřipojil po zprávě o smrti Jana Opletala někdo z autorů žijících v Paříži“. 49 JaromírSlomek dále zmiňuje ve své ediční poznámce z roku 1990 také Blahynkovu stať zesborníku Česká literatura v boji proti fašismu, kde Milan Blahynka určuje jako autoraVladimíra Holana. 50 Pokud přijmeme výchozí Rambouskovu tezi, že by autormohl být z emigračního okruhu, nabízejí se dva autoři, kteří byli pak dále literárněčinní i v anglickém exilu: František Klátil a Jiří Mucha. „Za mrtvým“ je třísloková,spíše konvenční báseň, jaké se ve vypjatých chvílích národního ohrožení psávaly.Spíše než umělecké hodnocení si zaslouží ocenit za politickou aktuálnost: dá-li sevěřit datu na konci básně (17. listopadu 1939), vznikla bezprostředně po represíchproti českým studentům a vysokým školám. Národněsocialistický novinář FrantišekKlátil tehdy určitě pobýval v Paříži: plyne to z jeho za války vydaných vzpomínekna tamní krajanskou kolonii, 51 v nichž se sice o sborníku nezmiňuje, avšak vcelku47 Viz KRIPNER, Viktor: Zlom. In: Obzor, roč. 2, č. 3 (březen 1942), s. 10 n. (jedná se o úvodk výboru básní z Hlasů domova). – Zde je nutné opravit i nepřesnou informaci Karla Cvejnaz doslovu ke Křiku Koruny české, že Obzor byla „americká česká revue“ (Křik Koruny české,1947, s. 40). Tuto formulaci přebírá i Jiří Rambousek ve výše citované práci (Křik Korunyčeské, 1990, s. 7). Obzor byl časopis londýnského exilu, který se vyčlenil jako literární měsíčníkv rámci „oficiálního“ týdeníku Čechoslovák. Pouze jedno číslo Obzoru bylo celé věnovánoexilové kultuře Spojených států (roč. 2, č. 6 (červenec–srpen 1942), tzv. Americké číslo).48 PŘIBÁŇ, Michal: Kdo byl Robert Vlach. In: Host, roč. 18, č. 5 (2002), s. 28–31.49 RAMBOUSEK, J.: Křik Koruny české…, s. 8.50 Viz BLAHYNKA, Milan: Období okupace. In: TÝŽ (ed.): Česká literatura v boji proti fašismu.Praha, Československý spisovatel 1987, s. 118.51 KLÁTIL, František: Jak to bylo v Paříži: Líčení o počátcích boje o svobodu za druhé světové války.Londýn, Kruh autorových přátel 1944.