SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Příliš mnoho nácků? 109knihovny), se zabývaly v prvé řadě evropskými dějinami 20. století. 10 V šedesátýchletech to znamenalo především dějiny fašismu, nacismu a komunismu. První čísločasopisu tak bylo věnováno tématu „Mezinárodní fašismus 1920–1945“. Kroměnaléhavosti těchto témat podpořily internacionalizaci britského výzkumu soudobýchdějin i zdejší dějepisné a institucionální tradice. Jeho předchůdce najdemenapříklad v britském studiu mezinárodních vztahů. Stejně jako po roce 1945 se jižpo první světové válce zrodila potřeba porozumět počátkům a následkům šokujícíkonfontace mnoha států, což vedlo v roce 1920 k založení Královského ústavumezinárodních záležitosti (Royal Institute of International Affairs). Zde se kroměmezinárodních vtahů zkoumaly i některé aspekty soudobých dějin, a z tohoto dědictvípak mohla těžit i nová disciplína historiografie při svém etablování v šedesátýchletech. 11Další důležitou okolností je, že počátky samostatného britského výzkumu soudobýchdějin spadají vjedno s vrcholem ocenění monumentálního díla univerzálníhistorie Arnolda Toynbeeho Studium dějin, jehož poslední svazky vyšly v roce1954. Jistěže Toynbeeho vliv na rozvoj oboru soudobých dějin nelze – vzhledem kekritice, kterou jeho dílo vyvolalo mezi historiky – přeceňovat; přesto však jeho studie,překračující jednotlivé epochy a kultury, podpořily internacionalizaci historicképerspektivy, konkrétně směrem k zemím tehdejšího třetího světa. 12 Tento pohledpoznamenal i dějiny impéria, jež se během šedesátých letech přeměnily ve výzkumjednotlivých zemí v rámci takzvaných teritoriálních studií (area studies). 13 Navíctehdy měnící se role Británie ve světě (rozpad, respektive proměna jejího impériav Commonwealth) a vzestup nových politických aktérů, především Evropskéhohospodářského společenství, vyvolaly potřebu porozumět těmto změnám. Ke změněsituace po druhé světové válce se kromě toho přidružila řada otázek z oblastimezinárodních vztahů, jako například mýtus a realita často zmiňovaných „zvláštníchvztahů“ se Spojenými státy. 1410 Viz Journal of Contemporary History, roč. 1, č. 1 (1966), s. VI.11 SELDON, Anthony: Britain. In: TÝŽ (ed.): Contemporary History: Practice and Method. Oxford,Oxford University Press 1988, s. 119–121.12 KENYON, John P.: The History Men: The Historical Profession in England since the Renaissance.London, Weidenfeld & Nicolson 1993, 2. vydání, s. 289–291.13 LOUIS, Roger: Introduction. In: WINKS, Robin W. (ed.): Historiography. Oxford, OxfordUniversity Press 1999 (= The Oxford History of the British Empire, sv. 5), s. 1−42, zdes. 39–41.14 Shrnutí viz např. YOUNG, John W.: Britain and „Europe“: The Shape of the HistoriographicalDebate. In: BRIVATI, Brian – BUXTON, Julia – SELDON, Anthony (ed.): The ContemporaryHistory Handbook. New York – Manchester, Manchester University Press 1996, s. 207–214;BULLER, Jim: Britain’s Relations with the European Union in Historical Perspective. In:MARSH, David – BULLER, Jim – HAY, Colin ad.: Postwar British Politics in Perspective.Cambridge, Polity Press 1999, s. 107–124.