SOU OBà DùJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà DùJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà DùJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Zápas dvou kultur Anotace v totalitním systému 237v podkapitole o suezské krizi. Komplikovanáa obsáhlá <strong>pro</strong>blematika Egypta by ovšem zřejměneúměrně zatížila již tak příliš limitovanýrozsah publikace. Poslední kapitola již jen doplňujepředchozí výklad o popis dekolonizacemalých ostrovních oblastí v Karibském mořia britských držav Falklandy a Gibraltar. Výběrje opět zúžený, mohl by navíc zahrnovat například<strong>pro</strong>blematiku francouzských zámořskýchdepartementů.Kniha je jistě přínosným příspěvkem k dějinámoblastí, které se po roce 1989 poněkudvytratily z perimetru československéhoa posléze českého zahraničněpolitického, obchodníhoa ve značné míře i vědeckého (historického)zájmu. Jednotlivé oddíly knihyvšak citelně poznamenal ediční záměr nakladatelství.Rozsah knih s označením „Dějinydo kapsy“ pochopitelně neumožňuje důkladnérozbory daných témat. Není pak jistěvlastní vinou autorovou, že jednotlivé případydekolonizace popisuje značně izolovaně, bezširších souvislostí a bez poukazu na následnývývoj po získání nezávislosti. Bohužel z těchtodůvodů kniha místy působí poněkud nekoherentnímdojmem. Vzhledem k rozsahu svazkuby zřejmě bylo lepší, kdyby autor vypustil některátémata, jež nejsou s dotyčnou <strong>pro</strong>blematikoubez<strong>pro</strong>středně spjatá. Na druhou stranuje kniha výbornou příručkou <strong>pro</strong> zájemceo historii z řad laické veřejnosti či <strong>pro</strong> studentyhistorie, kteří těžiště svého odbornéhozájmu nacházejí jinde než v dějinách mimoevropskýchzemí. Zde je namístě zdůraznit,že především těmto skupinám je ediční řada„Dějiny do kapsy“ určena. Autorovi bych přál,aby v rámci nějaké jiné edice dostal příležitostvydat obsáhlejší knihu o stejném tématu, v nížby mohl více uplatnit své znalosti.Milan ScholzNOVOTNÝ, Gustav: Dr. Ing. Rudolf Spazier(1887–1963): Zapomenutá osobnost historieBrna. Praha, Ústav <strong>pro</strong> soudobé dějiny <strong>AV</strong>ČR 2005, 113 s.V roce 2005 vydal Ústav <strong>pro</strong> soudobé dějinyve své interní ediční řadě „Studijní materiály“zajímavou práci, která by mohla býtpodnětná i <strong>pro</strong> dnešní politiky, o poslednímpředválečném starostovi města Brna RudolfuSpazierovi. Tato monografie není jen životopisemjedné významné postavy brněnskéhopolitického, kulturního, vědeckéhoa společenského života, ale zároveň přibližujezákulisí tehdejších událostí v Brně.Výrazně tím přispívá k poznání regionálníchdějin, bez nichž není možné přistoupitk popsání celkového vývoje československéhistorie ve 20. století. Jak už z názvu publikacevyplývá, nepatřil Rudolf Spazier meziosobnosti zaplňující stránky odbornýchprací, novinových článků, natož aby se dostaldo širšího povědomí brněnské, potažmočeské společnosti. O to víc potěší, že sek tomuto kroku odhodlal vědecký pracovníkbrněnské pobočky Historického ústavu<strong>AV</strong> ČR, v. v. i., Gustav Novotný v rámcigrantového <strong>pro</strong>jektu „Proces upevňovánítotalitního systému v Československu: Akčnívýbory Národní fronty po únoru 1948“,jehož řešitelem je Jiří Kocian. Autor ke svépráci využil rozsáhlý archivní materiál uloženýpřevážně ve fondech Archivu městaBrna, Moravského zemského archivu a Národníhoarchivu, množství informací vytěžilz dobového tisku a vzpomínkové literatury.Opřen o tyto podklady popisuje Spazierůvživot doslova krok za krokem. Zpracování jeprecizní a má všechny náležitosti standardnívědecké práce včetně přílohy archivníchdokumentů.Rudolf Spazier působil ve funkci brněnskéhostarosty v letech 1935–1939, tedy v doběstále těžší <strong>pro</strong> předválečnou republiku. Narodilse 2. července 1887 v tehdy ještě samostatnýchMedlánkách (dnes tvoří součástBrna). Po studiích na českém reálném gymnáziua Vysoké škole technické v Brně pracovaljako odborný asistent v laboratořích brněnskéhoředitelství Československých draha současně působil jako externí učitel na brněnskétechnice. Zde v roce 1935 získal tituldocenta technických věd. To bylo již v době,kdy jeho politická kariéra (krátce po vznikusamostatného státu vstoupil do národněsocialistickéstrany) vyvrcholila zvolením dočela brněnské radnice. Tento post byl nucen