09.07.2015 Views

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Zápas dvou kultur Anotace v totalitním systému 237v podkapitole o suezské krizi. Komplikovanáa obsáhlá <strong>pro</strong>blematika Egypta by ovšem zřejměneúměrně zatížila již tak příliš limitovanýrozsah publikace. Poslední kapitola již jen doplňujepředchozí výklad o popis dekolonizacemalých ostrovních oblastí v Karibském mořia britských držav Falklandy a Gibraltar. Výběrje opět zúžený, mohl by navíc zahrnovat například<strong>pro</strong>blematiku francouzských zámořskýchdepartementů.Kniha je jistě přínosným příspěvkem k dějinámoblastí, které se po roce 1989 poněkudvytratily z perimetru československéhoa posléze českého zahraničněpolitického, obchodníhoa ve značné míře i vědeckého (historického)zájmu. Jednotlivé oddíly knihyvšak citelně poznamenal ediční záměr nakladatelství.Rozsah knih s označením „Dějinydo kapsy“ pochopitelně neumožňuje důkladnérozbory daných témat. Není pak jistěvlastní vinou autorovou, že jednotlivé případydekolonizace popisuje značně izolovaně, bezširších souvislostí a bez poukazu na následnývývoj po získání nezávislosti. Bohužel z těchtodůvodů kniha místy působí poněkud nekoherentnímdojmem. Vzhledem k rozsahu svazkuby zřejmě bylo lepší, kdyby autor vypustil některátémata, jež nejsou s dotyčnou <strong>pro</strong>blematikoubez<strong>pro</strong>středně spjatá. Na druhou stranuje kniha výbornou příručkou <strong>pro</strong> zájemceo historii z řad laické veřejnosti či <strong>pro</strong> studentyhistorie, kteří těžiště svého odbornéhozájmu nacházejí jinde než v dějinách mimoevropskýchzemí. Zde je namístě zdůraznit,že především těmto skupinám je ediční řada„Dějiny do kapsy“ určena. Autorovi bych přál,aby v rámci nějaké jiné edice dostal příležitostvydat obsáhlejší knihu o stejném tématu, v nížby mohl více uplatnit své znalosti.Milan ScholzNOVOTNÝ, Gustav: Dr. Ing. Rudolf Spazier(1887–1963): Zapomenutá osobnost historieBrna. Praha, Ústav <strong>pro</strong> soudobé dějiny <strong>AV</strong>ČR 2005, 113 s.V roce 2005 vydal Ústav <strong>pro</strong> soudobé dějinyve své interní ediční řadě „Studijní materiály“zajímavou práci, která by mohla býtpodnětná i <strong>pro</strong> dnešní politiky, o poslednímpředválečném starostovi města Brna RudolfuSpazierovi. Tato monografie není jen životopisemjedné významné postavy brněnskéhopolitického, kulturního, vědeckéhoa společenského života, ale zároveň přibližujezákulisí tehdejších událostí v Brně.Výrazně tím přispívá k poznání regionálníchdějin, bez nichž není možné přistoupitk popsání celkového vývoje československéhistorie ve 20. století. Jak už z názvu publikacevyplývá, nepatřil Rudolf Spazier meziosobnosti zaplňující stránky odbornýchprací, novinových článků, natož aby se dostaldo širšího povědomí brněnské, potažmočeské společnosti. O to víc potěší, že sek tomuto kroku odhodlal vědecký pracovníkbrněnské pobočky Historického ústavu<strong>AV</strong> ČR, v. v. i., Gustav Novotný v rámcigrantového <strong>pro</strong>jektu „Proces upevňovánítotalitního systému v Československu: Akčnívýbory Národní fronty po únoru 1948“,jehož řešitelem je Jiří Kocian. Autor ke svépráci využil rozsáhlý archivní materiál uloženýpřevážně ve fondech Archivu městaBrna, Moravského zemského archivu a Národníhoarchivu, množství informací vytěžilz dobového tisku a vzpomínkové literatury.Opřen o tyto podklady popisuje Spazierůvživot doslova krok za krokem. Zpracování jeprecizní a má všechny náležitosti standardnívědecké práce včetně přílohy archivníchdokumentů.Rudolf Spazier působil ve funkci brněnskéhostarosty v letech 1935–1939, tedy v doběstále těžší <strong>pro</strong> předválečnou republiku. Narodilse 2. července 1887 v tehdy ještě samostatnýchMedlánkách (dnes tvoří součástBrna). Po studiích na českém reálném gymnáziua Vysoké škole technické v Brně pracovaljako odborný asistent v laboratořích brněnskéhoředitelství Československých draha současně působil jako externí učitel na brněnskétechnice. Zde v roce 1935 získal tituldocenta technických věd. To bylo již v době,kdy jeho politická kariéra (krátce po vznikusamostatného státu vstoupil do národněsocialistickéstrany) vyvrcholila zvolením dočela brněnské radnice. Tento post byl nucen

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!