09.07.2015 Views

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

240 Soudobé dějiny XIV / 1zredigovaným obsahem. Překladatelka PetraAndělová měla úlohu ztíženou tím, že semusela vypořádat s transkripcí mnoha cizokrajnýchjmen (zde jen upozorním na to, žeu nás je obvyklé uvádět jméno severokorejskéhokomunistického vládce v podobě KimIr-sen, nikoli Kim Il-sung), termínů převzatýchz <strong>pro</strong> nás exotických jazyků i pojmů zeslovníku dějin politologie. Nepřesnosti možnácelkem logicky směřují spíše k názvůma termínům z mimokambodžského či mimoasijského<strong>pro</strong>středí: na straně 83 je napříkladchybně uveden název nacistickéhokoncentračního tábora v Ravensbrücku, nastraně 90 nalezneme nepřesný překlad názvůdvou Stalinových spisů. Rovněž uplatněnípojmu „komunard“ v souvislosti s Velkoufrancouzskou revolucí (s. 97) je myslímnepříliš vhodné (zde se ovšem patrně jednáo licenci autora knihy).Nepřesnosti v textu jsou však jen výjimečnéa rozhodně nepůsobí rušivě při četbě pozoruhodnéhoShortova textu. Ten stopujekrok za krokem život Salotha Sara (1925–1998), jenž vstoupil do dějin pod svou revolucionářskoupřezdívkou Pol Pot (je ovšemmožno posloužit několika dalšími krycímijmény tohoto muže, který rád zůstával v pozadí– až rok po příchodu k moci se světdověděl, že právě on vedl revoluci RudýchKhmerů). Jedná se o příběh vskutku strhující.Neuvěřitelnou syrovostí a bezmeznoubrutalitou jako by nás vracel někam do dobimperiálních válek starého Říma <strong>pro</strong>ti „barbarským“národům. Nenechme se však mýlit:oč méně hrůzné jsou některé příběhyz občanské války v bývalé Jugoslávii neboze současného Iráku či Afghánistánu... PhilipShort neváhal absolvovat časově (a nesporněi psychicky) náročnou cestu studiaodborné literatury a archivních pramenů,které obohatil rozhovory se strůjci a obětmirežimu Rudých Khmerů. Mezi „pamětníky“,které Short přesvědčil, aby mu poskytli svésvědectví, nechybí například Pol Potovi nejbližšídruhové Khieu Samphan a Ieng Sary.Philipu Shortovi se však nejedná pouzeo vystižení historické faktografie. Snaží sedobrat příčin vzniku režimu Rudých Khmerů(vládl v letech 1975–1979, přesně tři roky,osm měsíců a dvacet dnů), který v obecnémpovědomí zakotvil jako jedno z nejstrašnějšícha nejnelidštějších společenských zřízenínovodobé historie lidstva (za vlády RudýchKhmerů zemřelo půldruhého milionuz celkového počtu sedmi milionů obyvatelKambodže). Autor odmítá převzít pohodlnouvizi, že duchovní svět tohoto režimu bylpouhou výpůjčkou importovaných idejí, byťuznává inspiraci učením Stalina a Mao Ce--tunga a některými koncepty vietnamskýchkomunistů. Úhelný kámen kambodžské revolucevšak nalézá především v dědictví Velkéfrancouzské revoluce (s. 68), konkrétnějejího <strong>pro</strong>tikoloniálního a nacionálního zaměření.Saloth Sar a jeho druhové odkazFrancouzské revoluce bez<strong>pro</strong>středně vnímalijako studenti v Paříži v první polovině 50.let, kdy se rovněž stali členy Francouzské komunistickéstrany.Philip Short zavrhuje představu, že by komunistickárevoluce představovala na<strong>pro</strong>stouanomálii v dějinách Kambodže. RežimRudých Khmerů navíc podle něho získal významnouspolečenskou podporu. Short pečlivěmapuje ideový svět Kambodže, všímási tradiční výchovy a upozorňuje na markantymyšlení obyvatel, kořenící v hlubokozažité buddhistické tradici. Domnívá se dokonce,že marxismus-leninismus, sinizovanýMao Ce-tungem, se šířil snadno ve Vietnamu,kde nacházel ve společenském vědomíprakticky stejné konfuciánské hodnoty, alev Kambodži a Laosu, kde byl konfrontovánse světem théravádového buddhismu, naráželna překážky (viz s. 62 a 180). Tradičnínásilí a pohrdání jednotlivcem naplňovalov Kambodži i události, jež předcházely komunistickémuvítězství. Obojí totiž představovaloneodmyslitelné atributy také <strong>pro</strong>režimy Norodoma Sihanuka (1960–1970)a Lon Nola (1970–1975), jež působily podfrancouzským, respektive americkým <strong>pro</strong>tektorstvím.Vládní vojáci již tehdy dokazovalisplnění úkolů uřezanými hlavaminepřátel, které přinášeli velitelům, pojídalivnitřnosti zabitých <strong>pro</strong>tivníků... Kriticky sev této souvislosti staví Philip Short k politiceUSA: „Americká politika ... se již desítkylet před nástupem prezidenta Reagana od-

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!