09.07.2015 Views

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

100 Soudobé dějiny XIV / 1Krečeuski/Krečevský Pjatra/Petr/Pjatrus A.(1879–1928), básník, dramaturg a historik. Narozen v Grodenské gubernii,absolvoval vilenský duchovní seminář, pak učil, do první světové války pracovalv bance, poté sloužil v carské armádě. V únoru 1917 se stal předsedouSovětu vojenských a dělnických zástupců v Baryšově, byl členem výkonnéhovýboru Všeběloruského sjezdu v roce 1917. Od <strong>pro</strong>since 1919 do roku 1928zastával funkci předsedy Rady BNR. Do exilu odešel v roce 1920. V Prazebyl poprvé na Všeběloruské konferenci v roce 1921, od roku 1923 zde trvaležil, jako socialista a federalista byl jedním ze zakladatelů Socialistické ligynového Východu. Roku 1924 inicioval vznik Běloruské rady v Praze, působiljako redaktor sborníku Zamežnaja Belarus. Je pochován na Olšanských hřbitovech.Lastouski/Lastovský Vaclav/Václav(1883–1937), od roku 1920 působil v Kaunasu jako premiér běloruské exilovévlády, v roce 1921 uzavřel s československou vládou dohodu o studentskýchstipendiích a účastnil se v Praze Všeběloruské konference. Žil v Litvě, pracovaljako redaktor časopisů Belaruskij sťah a Krivič, finančně podporoval pražskouběloruskou emigraci. V letech 1927–1929 byl ředitelem Běloruského státníhomuzea. Později byl v SSSR obviněn z <strong>pro</strong>tisovětské činnosti a zastřelen.Lauski/Lavský Vjačeslav/Václav(1900–1951), člen vedení Běloruského selského svazu v Praze, předsedaABSA a člen evropského Sdružení běloruských studentských organizací, sekretářPrvního pražského běloruského sokolského kroužku, od roku 1928 téžtajemník Běloruské rady. V roce 1929 absolvoval pražské ČVUT a odešel učitna běloruské gymnázium v Novogrůdku.Lembovič JanNarozen 1895 ve Slucku, studoval filozofii v Charkově, roku 1922 se zapsalna Lékařskou fakultu UK.Liseviččlen Běloruské rady v PrazeLjackij Jevgenij Alexandrovič(1868–1942), slavista, etnograf, autor řady odborných prací. Narodil se jakoRus v Minské gubernii, absolvoval moskevskou univerzitu a v roce 1917 emigrovaldo Finska. Od roku 1922 působil v Praze jako <strong>pro</strong>fesor ruské řeči a kulturyna Univerzitě Karlově. Zasadil se o zřízení ruského nakladatelství Plamjav Praze, byl předsedou Ruské historické společnosti v Praze, vedl také přednášky<strong>pro</strong> Slovanský ústav. Jeho osobní fond je uložen v Literárním archivuPamátníku národního písemnictví v Praze.Luckevič Anton(1884–1946?), ideolog běloruského národního obrození, iniciátor vyhlášenínezávislosti Běloruska, jehož zájmy se jako předseda rady ministrů a ministrzahraničních věcí exilové vlády pokoušel hájit i na pařížské mírové konferenci.V roce 1919 se <strong>pro</strong>to také údajně setkal s prezidentem Masarykem. Působilv Polsku, v roce 1939 byl zatčen agenty NKVD a zmizel.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!