09.07.2015 Views

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Běloruská emigrace v Československu (1918–1938) 97tor běloruského jazyka na Ukrajinskémvysokém pedagogickéminstitutu Mychajla Drahomanova.Pracoval ve slovanském archivuministerstva zahraničí, bylvedoucím Běloruského vědeckéhokabinetu, od roku 1934 vedlBěloruský archiv v Praze. Působiljako předseda BKT, spolupracovals časopisy Iskry Skaryny a Slovanskárevue.Hryškevič/Griškevič Francyšak/Fran tišek(1905–1946?), absolvoval Prvníběloruské gymnázium ve Vilně,v letech 1926–1931 studoval naFilozofické fakultě UK s podporoustipendia Komitétu <strong>pro</strong> umožněnístudia ruským a ukrajinským studentům.Účastnil se práce ABSAi BKT, od roku 1929 byl místopředsedouvýboru Běloruské Radyv Praze. Po <strong>pro</strong>moci se vrátil dozápadního Běloruska.Hryškevič/Žuk-Hryškevič VincentNarozen 1903, středoškolské studiumzačal na běloruském gymnáziuv Budslavi a dokončil naPrvním běloruském gymnáziu veVilně. V letech 1922–1926 vystudovalna Filozofické fakultě UK,působil jako předseda ABSA.Huzouski/Guzovski MichasTamaš Hryb, eserský politik a kulurní organizátor(re<strong>pro</strong> z výstavního katalogu TacjanyVoranavové, Aljaxandra Hese ad. Hramadska-kulturnajačynnasc belaruskaj i rasijskajemihracyji v Čechaslavakii 1921–1938.Minsk, Nacyjanalny archiv Respubliki Belarus2002)Narozen v roce 1886, účastnil se pražské Všeběloruské konference v roce1921, od téhož roku žil ve Vilně, zemřel v SSSR.Iljaševič Mikola/MikulášNarozen v roce 1903, po maturitě na Prvním běloruském gymnáziu ve Vilněobdržel stipendium československého ministerstva zahraničí a v letech 1923–1928 vystudoval historii na Filozofické fakultě UK. Působil jako sekretář a tiskovýreferent ABSA, byl členem BKT. Autor přehledu Bělorus a Bělorusové(1930). Po osvobození Československa v roce 1945 byl zajištěn sovětskýmiorgány.Jermačenka/Jermačenko Janka/Jan/Ivan Abramovič(1894–1970), s armádou generála Wrangela odešel do Cařihradu, později

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!