SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

112 Soudobé dějiny XIV / 1použijeme-li srovnávací přístup. Kupříkladu první světová válka přinesla Velké Britániidalekosáhlé společenské, politické a ekonomické změny: od proměn stranickéhosystému po zavedení volebního práva pro ženy až po silnější polarizaci mezitřídami. 30 Jakkoli však byly tyto změny v britském kontextu hluboké, co znamenalyve srování s nástupem fašismu a nacismu nebo bolševické revoluce v jiných zemích?Historik Arthur Marwick proto v roce 1968 mluvil o „notorické fádnosti britskýchsoudobých dějin (žádné sověty, žádné koncentrační tábory, žádný odboj)“. 31A přece by si jistě žádný vědec nepřál „barevnější minulost“, neboť – jak poznamenalStefan Collini – „jestli někdo v britské politice postrádá více vzrušení, ať si uvědomí,jaký život čeká za jiných okolností“. 32 Každopádně pokud i některým historikůmsoudobých dějin ty britské připadají „bezbarvé“, nepřekvapí jejich obtíže přisnaze získat jejich disciplíně uznání i za hranicemi úzkých odborných kruhů.II.Přestože ještě nedávno bylo možné slyšet stesky historiků nad malým uznáním jejichoboru v rámci britské historiografie, dnes už takové hodnocení neplatí: soudobédějiny se staly kvetoucí disciplínou. 33 První polovina 20. století se s rostoucímčasovým odstupem a díky novému evropskému historickému zlomu v letech1989–1990 stala „skutečnou historií“ a britská společnost na počátku 21. století jekonfontována s řadou otázek po svém dalším směřování a identitě. To historiografiinabízí řadu podnětů a témat, jako například otázky genderových rozdílů a etnickéhosložení společnosti. Především druhé téma reflektuje rostoucí tlak vnímatzemi jako multietnickou společnost, jíž je ve skutečnosti již dlouhou dobu. Přitomjsou jako předmět historického zájmu objevovány i takové skupiny a osoby, pro které„whigovská interpretace dějin“ neměla místo a jejichž přínos kultuře země zpochybňujezažité kategorie vlastenectví a národní identity. 34 Tomu odpovídá i spek-30 BERGHOFF, Hartmut − FRIEDEBURG, Robert von (ed.): Change and Inertia: Britain underthe Impact of the Great War. Bodenheim, Philo 1998; MORGAN, Kenneth O.: Die soziale undpolitische Mobilisierung Großbritanniens, 1918−1926. In: MOMMSEN, Hans (ed.): Der ErsteWeltkrieg und die europäische Nachkriegsordnung: Sozialer Wandel und Formveränderung derPolitik. Köln/R. – Weimar – Wien, Böhlau 2000, s. 125−144.31 MARWICK, Arthur: The Impact of the First World War on British Society. In: Journal ofContemporary History, roč. 3, č. 1 (1968), s. 51−63, zde s. 55.32 COLLINI, Stefan: Writing „the National History“: Trevelyan and After. In: TÝŽ: English Pasts:Essays in History and Culture. Oxford, Oxford University Press 1999, s. 9−37, zde s. 14.33 Svědčí o tom i existence řady výzkumných center na univerzitách, jako např. Ústavu propolitiku a soudobé dějiny (Department for Politics and Contemporary History) na Salfordověuniverzitě nebo Centra pro soudobé dějiny na Glasgowské kaledonské univerzitě.34 YEO, Stephen: Whose Story? An Argument from within Current Historical Practice in Britain.In: Journal of Contemporary History, roč. 21, č. 2 (1986), s. 295−320; SAGGAR, Shamit: Whose