SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Czech Refugee Trust Fund a československá emigrace 35vali eventuální použití těchto peněz i pro podporu židovského vystěhovalectví zeSlovenska. Tuto možnost sice v principu neodmítli, ponechali ji však na budoucímvývoji. K zásadnímu rozhodnutí ovšem jednání dospělo ve vztahu k české emigraci:ze svěřeneckého fondu mělo být napříště podporováno nanejvýš tisíc rodin politických„ilegálních“ uprchlíků z Česko-Slovenska, zatímco potřeby dalších osobspadajících do této kategorie měly být pokryty z jiných, nevládních zdrojů. Nic natom nezměnila ani žádost československého vyslance ve Francii Štefana Osuskéhotlumočená francouzskou diplomacií. 133Nevyřešen zůstal také problém financování svěřeneckého fondu, zejména kdyždohoda s německými orgány stále nebyla na pořadu dne a finanční a majetkoprávníotázky měly jasnou souvislost i s britským uznáním protektorátu de facto. Zástupcizainteresovaných resortů a Britského výboru pro uprchlíky z Česko-Slovenskase proto na schůzce 5. června shodli na tom, že se britská strana pokusí ještějednou dosáhnout dohody s Ústavem pro péči o uprchlíky a s německými orgány.V případě nezdaru by pak britské straně nezbylo než přijmout v této věci jednostrannálegislativní opatření. Významná role měla však zároveň připadnout správníradě svěřeneckého fondu, jejíž členové měli nadále rozhodovat o všech platbáchve prospěch uprchlíků z území bývalého Česko-Slovenska.V souvislosti s uplatňováním nastíněné britské strategie se však znovu vyskytl probléms definicí českých uprchlíků (respektive emigrantů), kteří by se měli těšit podpořesvěřeneckého fondu. Na jedné straně se Britové snažili splnit požadavky německéstrany a nepodporovat „ilegální emigraci“, na druhé straně si však uvědomovali,že „obětem 15. března 1939“ je nutné pomoci. Při hledání kompromisu se ministerstvafinancí i zahraničí na základě Stopfordových návrhů přiklonila k omezenépodpoře české (československé) „politické emigrace“, s tím že její další vlna by mohlapřibýt do Velké Británie v případě, pokud se zhorší německé represe v protektorátu.V dané souvislosti však vyvstával problém následného vydržování politickýchutečenců z protektorátu z prostředků svěřeneckého fondu či nevládních organizací,protože se nedalo očekávat, že by měli v úmyslu reemigrovat mimo Británii. 134Ustavení svěřeneckého fondu a jeho československá skupinaV polovině června 1939 se pro svěřenecký fond ustálil název Czech Refugee TrustFund. 135 Problematické otázky, zejména přístup k „ilegálním uprchlíkům“ a zajištěnífinančních prostředků pro fond, však pouhou změnou názvu pochopitelně ne-133 Osuského nótu z 27.4.1939, která požadovala rozšíření podporovaných kategorií uprchlíkůo českou a slovenskou „politickou emigraci“, projednala francouzská ambasáda v Londýněs Foreign Office na počátku června 1939 (tamtéž, W 8980).134 Tamtéž, W 9620, Waleyho dopis pro Foreign Office ze 17.6.1939.135 Tamtéž, W 9901, záznam o jednání v Home Office z 13.6.1939.