SOU OBÉ DùJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Zápas Dělníci dvou kultur ve státním v totalitním socialismu systému 165Tři referáty o konfliktních situacích v NDR tvořily úvod k práci třetí sekce. HelkeStadtlandová popsala rané konflikty mezi dělníky a sovětskou okupační mocí vevýchodním Německu a uvedla systemizaci různých forem těchto konfliktů. RenateHürtnerová se zabývala úlohou Ministerstva státní bezpečnosti ve východoněmeckýchpodnicích. Bernd Gehrke analyzoval složitý komplex vztahů mezi opozičnímiobránci lidských práv v NDR a dělnictvem. Za tímto blokem, zaměřeným na NDR,následovaly příspěvky Jędrzeje Chumińského a Krzysztofa Ruchniewicze o dělnictvua opozici v Polsku v letech 1945 až 1989. Mark Pitteway referoval o protestnímpotenciálu maďarského průmyslového dělnictva v souvislosti s reformami hospodářskésoustavy v letech 1956 až 1989. Peter Heumos hovořil o stávkách v československémprůmyslu v letech 1945 až 1968.Sborník o dělnících ve státním socialismu vyžaduje pokračování. To by mohlo vypadattak, že jednotlivé důležité aspekty by byly prohloubeny a poté by se prostřednictvímsrovnání mohlo dosáhnout vyššího stupně zobecnění. Jako jeden z mnohavděčných příkladů by mohly posloužit – jak bylo při sněmování v Postupimi několikrátekonstatováno – agrární kořeny dělnictva, které by umožnily hledat souvislostipředevším mezi sociálními strukturami rumunského, československého a maďarskéhodělnictva a dovolily by nepokoje v průmyslu v těchto třech sociálních třídáchvztáhnout k jednomu společnému výkladovému schématu.Pokud jde o návrh, aby výzkumné pole sociálních dějin bylo zpracováno ještě dovětší hloubky a šíře, nepramení z toho, že navzdory svému tematickému bohatstvíposuzovaná kniha ještě přirozeně vykazuje určité mezery. Daleko spíše jde o to posílitskutečnou rozmanitost předmětu výzkumu, aby se tak povzbudilo uvažovánínad dosavadními teoretickými koncepty. Ještě před dvěma desítkami let se velkolepénáčrty teorií modernizace a systémů upínaly k jedinému makromodelu společensko-politickéhovývoje Evropy. Jeho základní pojmy a kategorie – odvozené zestruktur a z analýzy rozvinutých západních průmyslových společností – nemohlyvšak být využity pro Evropu východní (a pokud snad ano, pak jen ve velmi malémíře) a zůstaly proto omezeny pouze na Evropu západní. 2 Dnes naproti tomu dalecepřevládá spolehlivost (Unbedenklichkeit), jak to ostatně dokazují jednotlivépříspěvky sborníku Arbeiter im Staatssozialismus. Tato lhostejnost teorie vůči rozsahujejího uplatnění zahrnuje domněnku, že pro analýzu není nutná „vstřícná racionalita“(„entgegenkommende Rationalität“) jejího předmětu. V tom případě všakbude explikační síla výpovědí modernizační a systémové teorie značně zúžena.Diskrepance mezi sociální realitou a nad ní se tyčící teoretickou konstrukcí propůjčujehlavním kategoriím těchto výpovědí predikační charakter.Z němčiny přeložila Květa Jechová2 Viz ROKKAN, Stein: Staat, Nation und Demokratie in Europa. Frankfurt/M., Suhrkamp 2000.Teorie Steina Rokkana z jeho sebraných spisů rekonstruoval a uvedl Peter Flora, přeložilaElisabeth Fixová.